Výkon jsme testovali na počítači přímo připojeném k NASu bez jakéhokoliv switche. Jedna síťová karta, jeden kabel. Vyzkoušeli jsme rychlosti RAID-Z z pěti disků (RAID5) a dvojnásobného mirroru (RAID10) ze čtyř disků. Pevné disky jsme použili ty, které byly v nasu připravené, tedy Seagate Barracuda ES 250 GB.

 

Nejprve test čtení přes HDtune. Diskové pole bylo připojeno pomocí iSCSI přímo do Windows. Na levém grafu je vidět standardní nastavení RAID10 ze čtyř disků se zapnutou kompresí a vypnutým transakčním logem, na pravém grafu je vypnutá komprese i transakční log. Je vidět, že zapnutí komprese nemá v tomto případě na výkon prakticky žádný vliv.

 
RAID5/RAID10

Porovnání RAID5 a RAID10 v případě připojení přes iSCSI. Standardní nastavení se zapnutou kompresí a transakčním logem. Výsledky jsou vyrovnané, na maximální rychlost RAIDů se evidentně nedosáhlo a rozdíly jsou spíše v tom, jak efektivně se podařilo diskovému poli využívat cache. Přesto je z hlediska výkonu škoda, se rychlosti zápisu pohybují jen kolem poloviny gigabitu. Je to určitá daň za způsob práce ZFS filesystému.

 
RAID5/RAID10

Opět porovnání RAID5 a RAID10. Tentokrát u virtuálního disku se zapnutou deduplikací. Je vidět, že deduplikace má vliv především na zápis (čtení se daří celkem dobře cachovat). U deduplikace je velice důležité mít dostatek operační paměti, což může být v tomto případě limitem, obzvláště v případě, kdy budete mít celé diskové pole plné deduplikovaných dat. Kvůli Atomu se však pamět už více rozšířit nedá.

Celkově to s výkonem není není až tak špatné, jak by se mohlo zdát. ZFS má určité nároky pro práci s metadaty a intent logy, které sice přinášejí vynikající funkcionalitu, ale mají určité nároky na výkon. Na druhou stranu cachování do operační paměti pomáhá a i když se ani při čtení nedostáváme na plnou propustnost linky, především rychlost náhodného čtení/zápisu je vynikající. Z EonNasu se určitě nemusíte bát například přes iSCSI spustit několik virtuálních serverů.