Vězte tedy, že celá legrace spočívá ve faktu, že jednu ze základních technologií, které tvoří standard FB-DIMM (schválený samozřejmě JEDECem), má patentována společnost Rambus. Tento patent má číselné označení 6502161 u amerického patentového úřadu a nese název „Memory system including a point-to-point linked memory subsystem“. Rambus jej má zaregistrován od 5. ledna 2000. V něm se právě hovoří o použití „buffer device“ (obecně), což se podle všeho vztahuje na starý dobrý Advanced Memory Buffer, používaný na FB-DIMM pamětech. Velmi pěkné obrázky k tomu stvořili na serveru Watch Impress.

Sami vidíte, že princip použitého „bufferovacího zařízení“ je shodný. Paměťový řadič prostě s paměťmi komunikuje přes něj a přenos veškerých dat je mezi paměťovým řadičem a daným AMB čipem na paměťovém modulu u FB-DIMMU prováděn za využití „point-to-point“ spojení a teprve samotný AMB předává data paměťovým čipům (jedná se tedy v podstatě o takový speciální paměťový řadič pro jeho vlastní konkrétní FB-DIMM paměťový modul). Asi netřeba blíže hloubat nad tím, že podobnost je zde více než nápadná.

Celá věc se začala na úrovni JEDECu přetřásat již loňský rok (tehdy ji začal právě JEDEC řešit s Rambusem, který není jeho členem), letos v létě to pak vypadalo, že se vše urovná, ale v těchto dnech je vše ve stádiu, kdy vám jen málokdo může říci, jak to s tímto „patentovým problémem“ FB-DIMM pamětí nakonec dopadne. Spíše se ale asi dočkáme stavu, kdy každý konkrétní výrobce, který by chtěl produkovat zařízení, vyžadující technologii patentovanou Rambusem před takřka šesti lety, bude muset u Rambusu zažádat o licenci (a tím pádem také náležitě zaplatit). Je zde jediná malá skulinka, kterou mohou takoví výrobci proklouznout. Ano, správně, jedná se o patent u amerického patentového úřadu a nevztahující se tedy na neamerické trhy. Hodně bychom se však divili, kdyby třeba právě Intel nechtěl dodávat své stroje s FB-DIMM pamětmi na americký trh, který, řekněme si to upřímně, není rozhodně malý. Ale zanechme na chvíli Intel a „odskočme si“ k AMD.

Intel může mít problém s patenty Rambusu tak možná na úrovni čipsetů. Ale AMD je na tom trochu jinak, protože integruje paměťový řadič do procesoru. To na jednu stranu jistě těší výrobce čipsetů jako VIA, SiS a další, ale AMD bude možná mít v budoucnu z Rambusu nepříjemné bolení hlavy. Přeci jenom, platit z každého vyrobeného Opteronu s integrovaným FB-DIMM řadičem licenční poplatky Rambusu je věc, kterou by si rozhodně nepřálo. Současně však AMD jistě bude chtít nabídnout obdobně výkonnou (a teď prosím bez spekulací) alternativu Intelově FB-DIMMové platformě.

A proč že to vlastně chtějí výrobci nasadit zejména do serverů FB-DIMM paměti? Omezení při použití DDR (obecně, jedno jestli DDR1, DDR2 nebo třeba DDR3) je v tom, že čím více modulů na sběrnici a čím vyšší jejich pracovní frekvence, tím vetší vzájemné rušení. V serverech pak typicky naleznete více paměťových modulů než jen jeden nebo dva (jak bývá zvykem na desktopech). Právě proto se v serverech používají „jen“ moduly typicky DDR266/333 nebo DDR2-400/533, zatímco v desktopu není problém nasadit DDR600 nebo DDR2-1000. Takovéto rušení, které na desktopu díky menšímu množství paměťových modulů na funkci v podstatě nemá vliv, je v serverech s mnoha paměťovými moduly samozřejmě naprosto nepřípustné, zde je požadována absolutní stabilita v dlouhodobém provozu za všech podmínek. No a problém rušení při použití mnoha modulů řeší právě Advanced Memory Buffer (AMB) na FB-DIMM modulech, který je sám o sobě (jak již bylo řečeno) takovým malým paměťovým řadičem pro ten který modul a tudíž jsou signálové cesty, na nichž by se rušení mohlo projevit, tak krátké, jak je to jen možné.

Rambus tak nakonec možná po někdejším používání RIMM pamětí Intelem čeká další sladké období, kdy bude vybírat šeky za licence od mnoha světových společností, které budou chtít na americkém trhu prodávat výrobky, spadající pod jeho patent 6502161, což by mohlo vyústit v navýšení cen za paměti, čipsety, popřípadě procesory, integrující paměťový řadič FB-DIMM. Nicméně počkejme si raději ještě nějakou tu chvíli, jak vše nakonec dopadne.