Měření kombinované zátěže

Aby nedocházelo k neustálému popisování stohů stránek, shrnul jsem popis vybavení a metodiky do samostatého článku. S ohledem na maximální výkon větve -12 V (6 W) byl Newton R3 měřen bez zpomalovacího rezistoru na ventilátoru Papst. 

Nevím kde pořádně začít, takže asi od toho špatného. Docela mne trápí větev -12 V, začíná velmi malý kousek nad maximem daným normou ATX, kdybych z ní cucal rovnou celý půlampér, bůhví, jak by to dopadlo. S ohledem na cenu zdroje by nemusel být takový problém vytvářet rovnou nižší napětí (např. kolem 20 V) a pak tam dát regulátor za padesátník…škoda, že to výrobce neudělal, zbytečně tady zdroj ztratí body (a nemálo), přitom by jinak dostal ohromnou spoustu.

Kladná napětí jsou totiž řízena úchvatně a to navíc musím připomenout, že měřim přímo na zdroji, resp. na prázdných konektorech: to má za následek odečítání trochu vyšších hodnot, protože na kabelech jsou při vysokých výkonech úbytky, a zdroje odebírají napětí pro zpětnou vazbu na konektoru ATX, kde se tedy vyskytuje mírně nižší hodnota (a v tomto případě tedy ještě blíže nonimálu, tzn. výsledek by byl přesnější). (popřemýšlím o změně metodiky, sice teď víme, kolik zdroj dává výkonu z krabice ven, ale to nás asi tak úplně nezajímá a těch pár wattů co se ztratí na kabelech a nedostanou do zátěže vlastně uměle navyšuje účinnost) Pro zajímavost jsem změřil odpor na modulární kabeláži (konkrétně na peripheral molexu), vyšlo mi 210 mΩ. Trochu vyšší hodnota, ale je to vlastně odpor vodiče a čtyři přechodové odpory (konektor/konektor, konektor/vodič a to samé na druhé straně).

Účinnost je fenomenální, naprosto bez problémů překročila 80 PLUS Platinum. V nizké zátěži pouze chlazením je sice o dost horší, ale pořád je to nemálo nad 80 %, k čemuž se množství dříve testovaných zdrojů ani nepřiblížilo. Až do 40% zátěže zdroj jel plně pasivně, v 60% zátěži si občas přifouknul, ale z větší části jel také pasivně.

Zvlnění

Tak toto jsem ještě neviděl. Ne, opravdu jsem se nespletl o desetinnou čárku, zvlnění na kladných větvích skutečně dosahuje jednotek mV. Opět škoda, že v ATNG potřebovali nutně ušetřit pár haléřů a nedali na -12 V větší kondenzátor (když na ostatních větvích to šlo). Za toto by zdroj dostal tolik bodů, že bych z toho asi padnul na prdel…no bohužel naopak opět o několik přijde.

Zvlnění při 4,7% zátěži

Zvlnění při 100% zátěži

Měření +5 V SB

Plnou zátěž zvládla větev bez jakýchkoli obtíží, zvlnění je excelentní a účinnost už poměrně hezky překračuje 70 %.

Zvlnění +5 V SB, zleva: 0 A, 2,40 A, 3,33 A

Crossloading, přetížení

Napětí v křížové zátěži se držela hůře, než bych čekal u DC-DC měničů, ovšem problém možná částečně leží v metodice měření, jak jsem už zmínil. Ne, že by to bylo nějaké terno, ale rozdíl to udělá. Větev +3,3 V bohužel vystoupala až o 4,5 % výše než by měla, zde tak dojde k jisté ztrátě bodů. Na druhou stranu účinnost byla stále fenomenální, i díky tomu, že ventilátor vůbec nejel, což je pár wattů k dobru.

Přetížit tyto dvě větve k vypnutí se mi nepodařilo, nicméně jak bylo zmíněno, tranzistory v DC-DC měničích zvládnou až 90 A, což jsou stovky wattů a to na těchto větvích nikdy nikdo odebírat nebude. Trochu mne překvapuje to omezení kombinovaného výkonu na 100 W, nejspíš je to na štítku jen aby se neřeklo, není k tomu objektivní důvod…

Přetížení celého zdroje se povedelo až na 137 % nominální hodnoty, což je úchvatné a oceňuji to dvěma body navíc. Účinnost při tom stále dosahovala téměř 90 %. Poté se zdroj již vypínal, ochrana proti přetížení tedy funguje, což je také v pořádku.

Zvlnění

Zvlnění se v křížové zátěži nijak výrazně neodchýlilo od toho v kombinované zátěži. Na -12 V vystoupalo až na 43,3 % povolené hodnoty, což je nad mou hranicí pro high-end (40 %), ale pořád je to velmi dobré. O kladných větvích se ani nemá smysl zmiňovat, na to nemám slov.