První pohled

Tak tuhle vypalovačku už dnes nejspíš neseženete. Alespoň ne novou. Možná někde ve výprodeji nebo v bazaru. Tak se asi ptáte, proč jsem o ní vůbec sepsal tohle povídání, když jsou dnes vypalovačky, které pálí rychlostí 16× či 20× nebo i víc Důvodů je několik. Za prvé - je sympatická svými tvary a tím, že je externí, a za druhé - dostala se mi do ruky :-). Chcete-li se tedy alespoň podívat, jak vypadá taková externí malá vypalovačka, čtěte dále.

V jakém balení a s jakým programem se dá tato mechanika koupit, to vám skutečně neprozradím. Já jsem totiž mechaniku dostal do ruky jen v tzv. as is package (tzn. kamarád mi to půjčil tak, jak to je, neboli this hardware is provided as is :-). Znamená to mechanika s PCMCIA kartičkou, s napájecím adaptérem, propojovacím datovým kabelem a se sluchátky v igelitovém pytlíku do ruky. Ovladače jsem si musel sehnat sám, vypalovací software taky.

Předek

Jak jsem zmínil, už na první pohled tato mechanika zaujme svým vzhledem. Nejdříve máte pocit, že se jedná o discman. Když ale zjistíte, že mechanika nemá ovládání, jako discman, začne to být zajímavější. Vpředu vlevo najdete nápadný displej (podobně jako u discmanů), uprostřed power-šoupátko a vpravo regulátor hlasitosti. Nahoře nad displejem je nápadné modré tlačítko Eject na otvírání víka, zprava ze strany je konektor na sluchátka. Při té příležitosti mi zde opravdu chybí jen to ovládání přehrávání. Zrovna u takovéhoto typu by se docela hodilo.

Zadek a spodek

Vzadu u této mechaniky není co řešit - je zde konektor pro SCSI kabel a zdířka pro napájecí adaptér. Vespodu už je to zajímavější - jsou zde hlavně DIP-switche na nastavení SCSI-ID, terminace sběrnice a ještě něco neidentifikovatelného.

SCSI karta PCMCIA

Krátce se zastavím u této kartičky, protože bývá často zdrojem problémů. Jak bývá zvykem, nedělá si Hewlett Packard výrobky vlastní, ale kupuje OEM verze jiných výrobců a obarví do HP. Stejně tak je to se samotnou mechanikou (uvnitř je RICOH), výjimkou není ani tato PCMCIA karta, uvnitř je ale něco naprosto ojedinělého. Výrobce ovladače je Kyushu Matsushita Electric Co., Ltd., takže uvnitř může být něco od Matshushity (ale také nemusí - opravdu těžko říct, rozebírat PCMCIA karty si raději netroufám). Každopádně ovladač je k nalezení u HP jen jeden a to údajně pro Win9x a Win2000. Prakticky se mi ale nepodařilo Win98 donutit, aby mechaniku našly - karta nalezena byla, mechanika však ne - a nepomohlo tomu nic. Ve Windows 2000 byla instalace bez problémů, po nalezení karty je třeba dát Windowsům ovladač - a už to jede. Bez restartu je možné ihned používat mechaniku jako CD-ROMku v systému. Pro použití s dalšími programy je potřeba provést restart, jinak vám Velký Bill pošle expres rekomando nevyplaceně modrou pohlednici přes celou obrazovku (BSOD).

Velmi zajímavé je na této kartě nastavení režimu. Má na sobě totiž malý DIP-switch, kterým se přepíná režim. V jedné poloze přepínače funguje karta jako klasická 16-bitová PCMCIA karta, takže ji můžete strčit i do starších notebooků, třebas i nějaké 386ky nebo 486ky. V druhé poloze přepínače je karta přepnuta do režimu CardBus, takže můžete v novějších noteboocích využít rychlejší 32-bitový přenos dat. Silně nedoporučuji vkládat tuto kartu přepnutou do režimu CardBus do starých PCMCIA slotů, které podporují pouze 16-bitové karty. 32-bitové karty jsou zpravidla opatřeny o něco širším zoubkem na pravé straně toho konektoru, který je zasunutý do slotu, aby se vyloučila možnost vložit tuto kartu do starých 16-bitových slotů. Tohle nevěděl jeden známý, který si myslel, že když ten zoubek odřízne nožem do velikosti jako na 16-bitové kartě, zasune kartu do 16-bitového slotu a vyhraje. Zasunul a už ani nevím, jestli odpálil kartu nebo notebook nebo obojí jedno z toho to ale určitě odneslo. Takže CardBus do 16-bitového slotu nepatří! Pokud si při instalaci nejste jisti, jaké sloty máte, zvolte raději 16-bit. Já jsem osobně zvolil CardBus (zpravidla všechny notebooky, co mají procesor Pentium II a lepší, jsou již vybaveny CardBusovými sloty, mají to i některá Pentia MMX).

Základní parametry

Na tomto místě obvykle bývá rozsáhlá specifikace, to ode mě nečekejte. Na spodu mechaniky se dají vyčíst jen rychlosti, dá se poznat rozhraní, případně výsuvný mechanizmus. Takže:

• čtení: 20×
• zápis: 4×
• přepis: 4×
• rozhraní: SCSI (odhadem SCSI-2)
• rozměry zapisovatelných CD: 12cm, 8cm
• rozměry čtených CD: 12cm, 8cm
• výsuvný mechanismus: manuální (víko)
• buffer: 2MB
• LED: 1 zeleno-oranžová
• Indikace stavu: displej
• tlačítka: Eject, Power
• sluchátkový výstup: Stereo mini jack 3,5mm
• napájení: +6V (1 A)

Testovaná konfigurace

Těsně před tím, než se pustíme do testování, bych vás rád seznámil s konfigurací stroje, na které se vše testovalo. Udělám to raději dopředu, protože stěžejní informací tohoto odstavce je operační systém.

• PC: Notebook HP OmniBook XE2 DC
• CPU: Intel Pentium III Mobile (450 MHz)
• Paměť: 64 MB (PC-100)
• HDD: 4,8 GB Hitachi 2,5"
• OS: Windows 2000 CZ Service Pack 1
• ASPI: Adaptec V4.60 (1021)

Windows 2000 jsem nasadil z několika důvodů: Jednak jsem je musel mít na tomto notebooku nainstalované kvůli služební správě serveru, jednak se mi nepodařilo mechaniku ve Windows 98 vůbec rozchodit (ovladače jsou údajně společné, ale po prozkoumání vypadají jen jako pro Windows 2000) a v neposlední řadě jsem chtěl jít jaksi s dobou. V jiném počítači jsem mechaniku nezkoušel. Nejspíš by šla připojit externě k nějakému SCSI řadiči, ale neměl jsem příslušný kabel.