Vnitřek

Protože mechaniku jsem dostal do ruky v poměrně zanedbaném stavu, bylo potřeba ji vyčistit a také promazat. Takže jsem ji rozebral (byť třebas jen ze zvědavosti), vyčistil čočku tou tekutinou, co se dodává k rotačnímu čističi médií, promazal Silkalem, smontoval - a a přesně, jak tomu chtějí Murphyho zákony, jsem tam zapomněl nastrčit Power-šoupátko, což jsem zjistil až po zašroubování osmého mrňavého šroubku :-).

Když už jsem měl mechaniku rozebranou, podíval jsem se blíže na její vnitřnosti. Potvrdila se domněnka CDR Serveru, že se jedná o OEM Ricoha, protože takový ten hlavní šváb nese právě označení Ricoh (označení typu ani nic podobného jsem však nikde nenašel, takže zas tak přesně to potvrdit nemohu).

Docela jednoduchá je vnitřní konstrukce. Mechanika se dá celkem jednoduše rozebrat na dvě základní části základní deska a mechanizmus s laserem. Ten je k základní desce připojen pouze jedním plochým několikažilovým kabelem.

Poměrně nezvykle jednoduché až pěkné mi připadalo řešení uzamykání horního víka mechaniky. Určitě víte, že většina mechanik dokáže softwarově zamknout tlačítko Eject tak, že nemůžete vysunout jeho stisknutím CD (používá se to hlavně při vypalování aby nebylo možné během pálení dvířka otevřít). V případě této mechaniky je to vyřešeno opravdu nádherně. Mechanika má víko, k jehož zajištění slouží tlačítko mechanické podobný systém, jako zavírání dveří (ještě lepší přirovnání je kazeťák). A když mechanika dostane příkaz Lock k uzamčení dvířek, zamkne doslova a do písmene mechanika otevírací tlačítko normálním elektromagnetickým zámkem. V mechanice pod otvíracím tlačítkem to cvakne a je zamčeno. Opravdu se mi pak nepodařilo dvířka otevíracím tlačítkem otevřít (hrál jsem tupého uživatele a myslím, že jsem i dost tlačil). Prostě bylo zamčeno. Na jeden západ :-)

Overburning

Nebudu rozepisovat dlouhosáhlé pokusy a omyly a zkrátím to: Mechanika overburning umí a Capacity Test taky (prakticky ozkoušeno několika programy - Feurio!, CDSpeed99 a CDRWin). Po chvilce piplavé práce vytváření CUE-sheetu a následné zkoušce vypálení CDRWinem jsem dospěl k jasnému závěru: Na HP M820e (s firmwarem 1.23) lze vypálit CD s použitelnou délkou maximálně 89 minut a 58 sekund bez jednoho sektoru, čili 89:57:74 přesně. Z toho vyplývají dva jasné závěry: 90-minutová CD: ANO, 99-minutová CD: ani náhodou.

Exact Audio Copy

Na EAC bych rád upozornil - došel jsem totiž k názoru, že EAC je pro tuto mechaniku dosti nevhodné. Vysvětlím (tedy pokusím se). Nejprve vás však musím upozornit, že jestli z toho chcete něco mít, dále čtěte opravdu hodně opatrně (teď se totiž bude vařit pálivej guláš).

EAC zjistilo, že mechanika nekešuje Audio Data, neumí Accurate Stream a vrací C2-chyby. Po stisknutí tlačítka Apply (použít) se stalo něco úžasného. EAC si nastavilo, že nebude počítat s Accurate Streamem, nastavilo a znemožnilo změnit kešování audio dat a vyplo C2-chyby.

Při podrobném zkoumání zaškrtávadel v Secure módu jsem přišel na to, jak tohle v EAC funguje: Když nezaškrtnu Accurate Stream, nastaví EAC Caching Audio data a nedovolí mi to změnit, když Accurate Stream zaškrtnu, tak mi to dovolí. A Když zaškrtnu C2-Errors, zaškrtne se také Accurate Stream a toto nastavení nedovolí změnit (lze změnit jen Caching Audio data). Je to skutečně zamotané, ale ať tak či onak, podařilo se mi z EAC vyždímat na počátku CD pouze něco okolo 4× a to při minimální korekci (nastavena na Low). Tomu samozřejmě neodpovídá údaj naměřený CDSpeedem99, takže proto se mi nezdá EAC pro tuto mechaniku vhodné. Na druhou stranu - EAC dokáže bez problémů zjistit mezery mezi audio stopama, což zase neumí třeba CDRWin (CDRWin k tomu používá funkci, kterou sám nazývá schopnost číst subkódy, CDSpeed99 tomu říká R-W packed).

"Brute Force Attack"

Tento odstavec nemá v názvu uvozovky jen tak. Nebojte se, nejedná se o nějaké hackování hesel bude to ještě horší ;-). Tenhle nezvyklý odstaveček jsem totiž založil uprostřed psaní jiného, když mě napadl ďábelský až opravdu úchylný nápad, a název tohoto odstavečku mi připadal dost výstižný na to, aby vystihl prováděnou akci.

Rozebral jsem mechaniku (resp. sundal kryt), vložil jsem do mechaniky prázdné CD-R a prstem jsem podržel jakási tlačítka, která obvykle drží víko (neboli simuloval jsem tímto zavřená dvířka). Nechal jsem načíst CD a bez otevření víka jsem jej rychle vyměnil za médium, které už bylo jednou vypálené (použil jsem CD, na kterém mi příliš nezáleželo, protože jsem si byl vědom, že úspěšné pálení ho zřejmě zničí). Spustil jsem pálení a mechanika to médium s klidným svědomím přepálila - a tím pádem znehodnotila záznam :-). Vypalování se ale kouslo někde po druhé minutě. Klidně jsem na tomtéž CDčku provedl další pálení tentokrát se vypalování kouslo už po 57 sekundách. Ovšem zajímavé je, že třetí pálení se kouslo až někde po osmé minutě. Chudák Taiyo Yuden. Čtvrté pálení se kouslo někde v půli třetí minuty, páté za třetí minutou a šesté až někde za 11. minutou (to si pak chudák CDSpeed99 myslel, že na CD se dá nacpat 209% jeho nominální kapacity vzorové CD-R byla totiž 50MB vizitka Parrot :-)). Další pálení už jsem dělat nechtěl, protože jsem měl do prstu vytlačené dva důlky od kolíků, co detekují zavřená dvířka, ale bylo mi jasné, že CD by si asi klidně nechalo vypálit veškeré barvivo. Při správném osvícení média z vypalovací strany svítilnou bylo vidět, jak je uprostřed již barvivo značně ojeté. Jak by se asi na takovouhle akci tvářila mechanika, která průběžně kalibruje laser :-) (tuším, že se jedná o technologii JustSpeed). Možná bych mohl zkusit takhle zničit i CD-RW :-) no, raději toho nechám v tomhle směru jsem asi fakt krapet úchyl :-) snad někdy jindy Rozhodně je to způsob, jak smazat data na CD-R (tedy, přesněji řečeno - jak odstranit z CD-R data). I když zlomení CD taky postačí, aby CD už nikdo nepřečetl - to vám ale nezůstane CD no, o použití zkažených CD se možná rozpovídám jindy