O konceptu a základních myšlenkách projektu The Machine od HP jsme si pověděli před týdnem, bližší informace o dopadech na mobilní sféru připravil Jirka Molnár na CDRku. Tentokrát pro vás máme několik nových údajů i upřesnění stávajících, kterými se dodatečně HP pochlubila.

Úložiště, hustota záznamu a přenosová rychlost

Jak už víme, základem The Machine jsou memristory, které mají nahradit úložiště (HDD, SDD) i dočasné paměti jako RAM nebo cache. Tentokrát HP již výslovně potvrdila, že rychlé homogenní úložiště postavené na memristorech nahradí i cache. Konkrétnější ale nebyla a jak ještě zmíníme v souvislosti s procesorem, jsou informace od výrobce lehce rozporuplné.

Stávající prototyp, který má HP k dispozici, dosahuje hustoty záznamu 100 gigabit na centimetr čtvereční. V roce 2012 měla společnost k dispozici vzorek, který dosahoval read time (doby čtení) 90 ns (či méně), což bylo oproti tehdejším flash pamětem 100× rychlejší při energetických nárocích dosahujících 1 %. Zatímco v laboratoři má HP zmíněný vzorek dosahující hustoty 100 Gbit / cm², navrhla již technologii, se kterou by bylo možné memristory vrstvit a dosáhnout tak úložiště s hustotou záznamu 1 Pbit / cm³.

Podle rozhovoru s šéfinženýrem Martinem Finkem, který projekt vede, je cílem The Machine dosažení řádově vyšší energetické efektivity, než jakou nabízejí počítače postavené na klasickém konceptu. Jako příklad uvedl výkon 5× vyšší při energetických nárocích 80× nižších. Pro úsporu energie a rychlejší přenosy použije HP namísto měděných spojů optiku s přenosovou kapacitou 6 TB/s (to je 10 000× rychlejší propojení úložiště se zbytkem systému, než nabízí SATA 3.0).

Procesor

HP původně o použitých procesorech nemluvila, takže jsme se v některých zprávách mohli setkat s názorem, že půjde rovněž o něco zcela jiného, nového a postaveného od nuly. Pravděpodobně ne. Společnost je na bližší údaje o procesorové architektuře poměrně skoupá, ale podle toho, co naznačuje poslední zpráva, by nemuselo jít o nic revolučního.

Christian Verstraete z HP nastínil, že pro realizaci drtivé většiny úloh není třeba nijak extrémní výpočetní výkon a tím pádem by neměly být zapotřebí ani nijak vysoké energetické nároky. Společnost se proto rozhodla využít úsporná CPU - jako příklad uvedla ta, která najdeme v chytrých telefonech. Zároveň ale dodala, že výborné zkušenosti s tímto typem čipů má z mikroserverů Moonshot (umožnily zmenšit server, na kterém běží hp.com z 25 racků na 3 o celkové spotřebě 720 wattů). Protože ve smartphonech i sestavách Moonshot najdeme procesory architektury ARM i x86 (Atomy), není možné jednoznačně určit, na které z těchto architektur HP svojí „mašinu“ postaví. Dává nám to ale určitou představu, jakým směrem tento koncept míří, respektive že nepůjde o podobně razantní změnu jako v případě memristorů a optických spojů. Lze připustit i možnost, že zatím zvažuje obě možnosti.

Využití stávajících procesorů je tak trochu v rozporu s výslovným tvrzením, že homogenní memristorové úložiště nahradní HDD, RAM i cache. Pravděpodobně k náhradě některých cache dojde, ale pouze těch, které nabízejí nižší potenciál než memristory - tedy cache na úložištích, případně procesorovou L3 (podle toho, kam až se HP podaří dostat).