Nejprve se podíváme, jak takové PC s dvoujádrovým Preslerem vypadá. Je sice pravda, že počítačová skříň a její vzhled je jen vnější dojem a nic neříká o vnitřku, ale něčím se návštěvníci přitáhnout musejí. Uvnitř počítače se ve všech desktopových demo počítačích vyskytovala základní deska s chipsetem i955X (Glenwood), ať už byla osazena 65nm Preslerem či 90nm Smithfieldem.

Na tomto místě si něco povíme o rozdílu mezi Smithfieldem a Preslerem. Podíváte-li se na zvětšený obrázek vpravo, kde Pat Gelsinger ukazuje kromě jiných právě Smithfielda a Preslera, nelze si nevšimnout, že zatímco Smithfield vypadá jako delší jádro, Presler připomíná spíše dvě oddělená jádra na jedné destičce. Skutečně tomu tak je. Smithfield je vyráběn rovnou dohromady jako dvě jádra integrovaná k sobě, Presler má obě jádra oddělená, každé je na svém kousku křemíku. Připomeňme ještě, že Presler má pro každé jádro 2 MB L2 cache (dohromady 4 MB), Smithfield má jen po jednom MB L2 cache na jádro (dohromady 2 MB).

Oddělená architektura u Preslera může mít své výhody. Jedna z nich bude zřejmě spočívat v levnější výrobě, resp. ve větší výtěžnosti. Pokud se u Smithfielda polovina procesoru (tedy jedno ze dvou jader) nepovede, může z něj být nanejvýš jednojádrový procesor (vadné jádro se zkrátka vypne a nebude používáno). Jestliže se však nepovede jedno jádro u Presleru, jednoduše se k němu přidá jiné, které se povedlo a je zase dvoujádrový procesor. Případně se z jednoho jádra zkrátka udělá CedarMill a bude hotovo (to mě sice jen tak napadlo, ale zas tak moc nereálné to není, protože parametricky Presler/2 = CedarMill).

Kdyby vás to náhodou zajímalo, tak počet tranzistorů ve Smithfieldu je 230 miliónů, velikost jádra je 206 mm². Nyní už se pojďme podívat, jak to vypadá v systému.

Na první pohled to vypadá, že je v systému nějaké Pentium běžící na 2 GHz. Zdání však klame. Uvnitř je 65nm Presler, tedy procesor, který má být uveden až za rok. Presler, stejně jako Pentium Extreme Edition, obsahuje HyperThreading, a tak se také tváří jako 4 procesory, což je vidět i ve správci úloh v systému na záložce, která ukazuje vytížení jednotlivých procesorů.

Jelikož Presler je ještě vzdálená budoucnost (i přestože už běhá), pojďme se podívat do budoucnosti, která je na dohled. Na dvou místech spolu soupeří dnešní Pentium 4 Extreme Edition 3,73 GHz (s jádrem Prescott 2M) a budoucí Pentium Extreme Edition na 3,2 GHz (s jádrem Smithfield).

První obrázek představuje test renderování jakéhosi snímku, druhý test představuje proces OCR, tedy převod textu z obrázku do textové podoby ve formát PDF. Dá se předpokládat, že testy byly záměrně postaveny tak, aby ukázaly sílu dvou jader v jednom čipu, v obou testech zvítězil dvoujádrový procesor. Obrázek v prvním testu zvládl udělat za 45 sekund, zatímco jednojádrový rychleji taktovaný procesor za 67 sekund. V testu OCR byl dvoujádrový procesor dokonce asi dvakrát rychlejší než jednojádrový.

Nakonec se pojďme podívat do budoucnosti pro notebooky. Presler totiž nebyl jediný 65nm procesor na IDF předváděný, spatřit bylo možné i dvoujádrový mobilní Yonah, taktéž vyráběný 65nm technologií.

Pokud se dobře zadíváte na základní desku, ve které Yonah běží, možná si vzpomenete, na předvádění Yonahu v Izraeli. Deska to bude zřejmě stejná, také na ní nikde není vidět paměť (že by se notebookové paměťové moduly instalovaly zespodu?). Na desce je však ještě jedna zajímavost: dva PCI Express ×1 sloty v řadě za sebou. Skoro je škoda, že už Intel takové procesory nenabízí, když mu tak hezky běhají :-). Yonahu bychom se na pultech (nebo spíše v noteboocích) měli dočkat stejně jako Presleru v prvním čtvrtletí příštího roku.