Jistě tušíte, že jsou případy, kdy něco takového není možné a tady přichází stinná stránka celého konceptu. Stávající aplikace neschopné využít více vláken z této technologie těžit nebudou, aby mohla aplikace více jader/vláken využít, musí tak být napsána, nebo přinejmenším zkompilována. Zde přijde na řadu Intel kompilátor na tuto technologii optimalizovaný, který se bude pokoušet i jednovláknovou úlohu rozdělit na více vláken a pouštět je následně na vícejádrových procesorech paralelně. Této softwarové části má vypomoci pak na straně procesoru hardwarová část v podobě nové jednotky zvané „Inter-Core Memory Coherency Module“ (zkráceně ICMC). První testy ukazují nárůst výkonu aplikací oproti dosavadní „čistě hardwarové snaze“ okolo 10 %, na tzv. „tiny-core“ pak dokonce až o 41 % (pojmem „tiny-core“ se pravděpodobně myslí jednoduchá x86 jádra, jako jsou ta v projektu „Larrabee“). Technologie jako taková by čistě teoreticky mohla pomoci nejen Intelu, ale i AMD a NVidii, neboť by nemuselo být zase až tolik složité ji aplikovat i na CUDA jádra / Stream procesory. Je však otázkou, zda bude Intel ochoten ji poskytnout dál.