Pasta Devil's Canyon je lepší než 40 let stará sovětská KΠT-8, ale ne o moc
Ilja Gavričenkov, ruský recenzent procesorů, se podíval na zoubek pastě z řady Devil's Canyon. Dobrá zpráva je, že je lepší než 40 let starý sovětský produkt. Špatná, že víc překonat nezvládla…
Bylo by nošením dříví do lesa, kdybychom opakovali celou historii a důsledky toho, jak Intel přestal k procesorovým jádrům letovat heatspreader a namísto toho zvolil obyčejnou pastu šedivku. Uživatelé z toho příliš radost neměli, overclockerům tento krok přidělal práci - museli začít odřezávat heatspreader, aby zlepšili přechod tepla z jádra na chladič a zpřístupnili OC potenciál čipu.
Intel s řadou procesorů Devil's Canyon slíbil nápravu. Tou je polymerový materiál nazvaný NGPTIM (Next-Generation Polymer Thermal Interface Material) a najdeme jej tedy pod IHS procesorů Core i7-4790K, Core i5-4690K a zřejmě Pentium G3258 (Intel to sice nespecifikuje přímo takto, ale zmiňuje použití polymerové pasty v rámci „nových odemčených procesorů čtvrté generace“, kam spadá právě tato trojice).
Redaktor ruského webu Ilja Gavričenkov se v rámci otestování těchto procesorů zaměřil i na kvalitu nové pasty. Jako protivníky zvolil Coollaboratory Liquid Pro (jako high-end), dále levnou, ale kvalitní Arctic Cooling MX-2 a zřejmě z vlasteneckých důvodů sáhnul i po KΠT-8 (KPT-8), která je dílem sovětských inženýrů z roku 1974.
Těžko říct, zda je KΠT-8 tak nadčasová, nebo někde soudruzi z Intelu udělali chybu - moderní polymerová NGPTIM překonává 40 let starou sovětskou recepturu jen s odřenýma ušima. I levná Arctic Cooling MX-2 (gram za 12-15 Kč, podle balení) totiž dosahuje o 5 °C lepšího výsledku. Poklesu 16 °C při použití Coollaboratory Liquid Pro asi není třeba rozvádět.
Pro overclockery to znamená jediné: Řezat, řezat a řezat :-).
Zdroje:
