Programmable Logic Device je to, čím si Altera vybudovala svoji pozici. Tam, kde například Intel nabízí vysoce optimalizované čipy, ale s převážně napevno „zadrátovanými“ logickými jednotkami ve výrobě, Altera nabízí plně programovatelnou logiku, přizpůsobitelnou aplikačním nárokům. První PLD uvedla na trh již v roce 1984, takže má za sebou více než 30 let zkušeností, které si Intel vysoce cení.

Partnerství obou společností již přitom nějakou dobu běželo, ostatně již v únoru 2013 jsme se dozvěděli, že Altera bude své FPGA čipy (field-programmable gate array) vyrábět právě u Intelu jeho nejpokročilejší technologií, tedy 14nm FinFET procesem. Další jednání vedla Altera i s TSMC. Tyto věci ale nyní doznají změn, Altera se stává součástí světové procesorové špičky.

Intel zaplatí za Alteru 16,7 miliard dolarů, což znamená 54 dolarů za akcii a vše bude vyplaceno v hotovosti, nikoli (ani částečně) v akciích Intelu.

Spojením technologií a know-how Intelu s Alterou vznikne potenciál pro zcela nové třídy produktů, kdy bude možné kombinovat pevné instrukční sady CPU či GPU a plně programovatelnými FPGA. Vzpomeňme v této souvislosti třeba původní ambice projektu Larrabee, multijádrového x86 čipu s možností softwarového provozování GPU vrstvy. Právě tomuto typu úloh by více vyhovovala architektura FPGA, se základními částmi v pevných instrukčních blocích, ať již spadajících pod CPU, či GPU, či video.

Minimálně zpočátku Intel plánuje nasadit Alteří technologie v procesorech třídy Xeon, dále budou dostupné klasické produkty Altery, ale nyní již se zázemím mateřského Intelu. Hybridní čipy Xeon/FPGA mohou být jak postavené kolem klasických CPU, tak v rámci rodiny Xeon Phi, která vznikla z popela projektu Larrabee.

Možná je hodnota obchodu zhruba poloviční ve srovnání s Avago/Broadcomem, ale dle mého o to významnější. Vždyť také třeba Intel plánuje nadále podporovat Altera platformu stavějící na ARM architektuře. Výhledově ale čekejme zejména ty daleko flexibilnější a univerzálnější Xeony.