Redakce německého webu ComputerBase upozornila, že Intel zveřejnil dokument, kterým vrací na trh Pentium G3420, čímž oživuje generaci Haswell a znovu rozjíždí 22nm proces. Snad aby řešil omezené kapacity 14nm výroby. Tuto úsměvnou historku je ale potřeba sucharsky zrevidovat.

Je pravda, že Intel vydal dokument PCN117291-01, kterým ruší EOL procesoru Pentium G3420, ale prakticky vše ostatní, co se na to nabalilo, je chybný výklad situace. Pentium G3420 mělo a stále má status „launched“, který se týká vydaných a stále dodávaných produktů. 26. listopadu 2019 ohlásil Intel EOL, tedy ukončení dodávek a to tím způsobem, že 26. května 2020 přijme poslední objednávky a 3. prosince 2020 vyexpeduje poslední procesory na základě těchto objednávek. 5. prosince 2019 Intel toto EOL zrušil a ohlásil, že proces bude nadále dlouhodobě dostupný.

V první řadě není pravda, že by Intel nějak Pentium G3420 vrátil. Z dokumentace vyplývá, že distribuce nikdy ukončena nebyla, pouze se objevil plán ji v příštím roce ukončit a tento plán byl zhruba týden po publikaci zrušen. Ve druhé řadě tím padá tvrzení, že Intel znovu rozjíždí 22nm výrobu, neboť ta běží stále a vznikají na ní mimo jiné čipsety. Ve třetí řadě se ComputerBase mýlí, tvrdí-li, že došlo k oživení Haswellu. K tomu nedošlo a dojít nemohlo, protože by nejprve musel být usmrcen a to ve skutečnosti nebyl.

Dvoujádrový 22nm Haswell

K vyjasnění situace pomohou informace na webu Intel. Z celé generace Haswell, která čítá 256 modelů (bez Devil's Canyon) lze mezi modely určenými pro standardní desktop najít dokonce tři modely, které mají status „launched“ a nikoli „discontinued“. Těmi zbývajícími dvěma jsou Celeron G1820 a Core i3-4350T. Společně s Pentiem G3420 jde o trojici dvoujádrových levných modelů, které Intel z nějakého důvodu dodává dlouhodobě. Lze předpokládat, že na přání nějakého odběratele, jenž je používá v systémech, ve kterých by nejspíš těžko tuto řadu nahradil něčím jiným a potřebuje proto dlouhodobé dodávky. Pentium G3420 tedy nebylo, není a nebude jediným stále dodávaným modelem 22nm Haswellu pro desktop (socket LGA 1150), aby bylo možné na základě zprávy týkající se zrušení EOL vynášet závěry o výrobě generace Haswell nebo 22nm procesu.

Pravděpodobný scénář o konkrétním odběrateli, který procesor používá v rámci systému, kde by jej nemohl snadno nahradit, potvrzuje i další detail v PCN dokumentu. Uvádí totiž produktový kód CM8064601482522, který se týká OEM / tray varianty procesoru, nikoli boxové verze určené pro retail trh. Zdá se tedy, že Intel komusi už před dávnou dobou přislíbil dodávky tří modelů a buďto omylem na jeden z těchto modelů ohlásil (a následně zrušil) EOL, nebo nešlo o omyl a EOL byl vydán vědomě, ale odběratel požádal o prodloužení dodávek.

Teorie o znovuobnovení 22nm výroby (která ve skutečnosti nebyla ukončena) v rámci řešení dostupnosti 14nm procesorů mohou být zábavné, ale oporu v realitě nemají. Drobnou kuriozitou pak je fakt, že 22nm výroba Intelu ani nemůže pomoci k rozšíření výrobních kapacit. Naopak. Pokud by ji mohl zastavit a tyto linky inovovat na 14nm, bylo by to pro výrobní kapacity přínosnější. Křemík dvoujádrového 22nm Haswellu totiž dosahuje plochy 130 mm². Pokud by linka mohla být upravena na výrobu 14nm procesorů, dokázala by z též plochy křemíku vykouzlit více procesorů a to dokonce výkonnějších. Například čtyřjádrový 14nm Skylake dosahuje plochy 122 mm², čtyřjádrový 14nm Coffee Lake pak 126 mm². Z téhož množství křemíku by tedy vzniklo více procesorů, které by navíc byly 2× výkonnější. To by mělo na výrobní kapacity určitý vliv. Prodloužení výroby jednoho modelu 22nm Haswellu však jako krok ke zlepšení dostupnosti procesorů skutečně chápat nelze.