Marketingový tým Intelu, či spíše jeho grafické divize (AXG) složený z Ryana Shrouta (původně z webu PCPerspective) a Toma Petersena (původně ředitele technického marketingu Nvidie) objížděl redakce a youtubery, kterým prezentoval grafické karty Arc a žehlil průšvihy, které vyplynuly po zveřejnění prvních recenzí.

Jedno z takto vzniklých videí, které zveřejnil PCWorld 26. července, však bylo odstraněno. YouTube kanál MLID, který má jeho zálohu, upozornil na některé sliby a pasáže, jež s třítýdenním odstupem skutečně stojí za pozornost:

Necelé tři týdny nato Intel uvedl na webu, že končí s nativní podporou DirectX 9, kompatibilitu s DirectX 9 ponechá na emulátoru od Microsoftu a případné problémy mají uživatelé řešit s Microsoftem:

• Intel: DX9 na iGPU / ARC emulujeme, v případě problémů se obraťte na Microsoft

Druhou perlou z tohoto videa je Petersenovo vysvětlení, proč Arc podává tak špatné výkonnostní výsledky, není-li zapnut resizable BAR. Připomeňme, že ovladače Arc podporují resizable BAR pouze na platformě Intelu. Podle Petersona je to tím, že paměťový řadič Arc je velmi moderní, specifický a navržen pro použití s resizable BAR.

Tento argument youtubera celkem rozhořčil, neboť je v rozporu prakticky se všemi informacemi, které jsou o Arc a resizable BAR veřejně dostupné. Nedá se nesouhlasit. Intel tvrdí, že paměťový řadič Arc byl navržen speciálně pro použití s resizable BAR, ovšem časově to vůbec nesouhlasí. AMD zveřejnila technologii Smart Access Memory, která jako vůbec první začala resizable BAR využívat, v listopadu 2020. Jenže již o kvartál dříve byly veřejně známé parametry čipů Arc (které se později potvrdily). V době, kdy se vůbec začalo mluvit o použití resizable BAR v kontextu zvýšení výkonu grafických karet (a tehdy šlo o Radeony), byl návrh čipů Arc hotový.

I kdybychom si pohrávali s myšlenkou, že Intel napadlo využití resizable BAR o několik let (potřebných k integraci do hardwaru) dříve než AMD, reálné události nasvědčují opaku. Pokud by skutečně Intel dlouhodobě pracoval na grafických čipech, které pro své fungování vyžadují podporu resizable BAR, musel by logicky své platformy na něco takového připravit. Jenže trvalo půl roku po ohlášení AMD Smart Access Memory / Resizable Bar (listopad 2020), než Intel vůbec připustil záměr podporovat Resizable Bar na svých platformách (ohlášeno v květnu 2021):

Pokud by Intel připravoval GPU, které vyžaduje platformu podporující resizable BAR, jistě by na jeho podpoře nezačal pracovat půl roku poté, co byla uvedena konkurencí, ale v předstihu.

Stojí za pozornost, že již v dubnu 2021 se objevovaly fotografie grafických karet Arc - respektive tehdy ještě „Xe“ (nikoli fotografie čipů, nikoli nějaké časné testovací platformy, ale snímky standardní samostatné PCIe karty s chladičem navrženým přesně podle PCB). Arc tedy byl hotový a testoval se dávno před tím, než Intel oznámil, že má zájem resizable BAR nabídnout a než práce na podpoře ohlásil.

MLID rovněž rozporuje celkový obraz Arc prezentovaný marketingovým oddělením Intelu, které se snaží produkt vykreslit jako supermoderní návrh („proto je podpora DirectX 12 o tolik lepší, proto je výkon s resizable BAR o tolik vyšší“), konstatováním, že ve skutečnosti je Arc návrh původně cílený na rok 2020, který se v důsledku řady problémů odkládá (aktuálně) na druhé pololetí roku 2022.

Podpora HDMI 2.0 odpovídá hardwaru vydanému do léta 2020

Korespondovalo by to s faktem, že GPU Arc neobsahují podporu pro HDMI 2.1, zatímco čipy AMD a Nvidie uvedené na podzim 2020 již HDMI 2.1 podporovaly. Specifická kombinace podpory hardwarového přehrávání videa ve formátu AV1 (vyvinutého pro 8K video) a absence podpory HDMI 2.1 (díky kterému by se to 8K video dalo zobrazit) se totiž u Intelu objevuje také na integrovaném GPU procesoru Tiger Lake, který byl vydán v létě 2020.

• více k HDMI 2.1: Arc A380 nanejvýš dotáhne Radeon RX 6400

Tato skutečnost podtrhuje jak tvrzení, že Arc byl původně navržen jako produkt pro rok 2020, tak tvrzení, že řeči Intelu o řadiči postaveném pro resizable BAR jsou dodatečný konstrukt.