V úvodu si Intel zaslouží uvést na pravou míru, že ač četná média prezentovala datum 3. září jako vydání nebo dostupnost notebooků s procesory Lunar Lake, Intel byl v tiskové zprávě publikované na přelomu července a srpna co do použitých formulací podstatně opatrnější. Nelze říct, že by slíbil dostupnost, o té nemluvil. Kritika v tomto směru oprávněná není.

Je však bohužel oprávněná v jiných ohledech. Vypadá to totiž, že Intel pokračuje v marketingové strategii, která udělala fiasko již z Meteor Lake - tedy hypování, nadsazování výsledků v oficiálních prezentacích a výběrová srovnání (tzv. cherry picking).

GPU

Jistě si pamatujete, že Intel od první oficiální zmínky o GPU Lunar Lake hovořil o 50% posunu herního výkonu oproti Meteor Lake. Můžeme si to připomenout na třech různých prezentacích:

Donedávna slibovaný grafický výkonnostní posun oproti Meteor Lake (Intel)

Později dokonce přidal a sliboval „více než 50% posun herního výkonu“:

Z červnového „Lunar Lake Fact Sheet“ (Intel)

Nyní, tři týdny před vydáním, se 20 procentních bodů herního výkonu někam ztratilo a oficiální posun klesl na 30 % nad Meteor Lake:

(Intel via VideoCardz)

Situace působí dost podobně jako s Meteor Lake, kdy Intel dlouho před vydáním sliboval čísla, podle kterých měl jeho procesor výrazně překonat konkurenční Phoenix od AMD. Uživatelé, kteří měsíce čekali na rychlejší Meteor Lake, pak byli zklamáni, když podle recenzí skončila novinka pomalejší jak v grafickém tak i procesorovém výkonu a jediný aspekt, ve kterém konkurenci překonala, byla spotřeba. Zdá se, že s Lunar Lake to bylo podobné, jen pár týdnů před vydáním se z o >50 % rychlejší grafiky stala (v průměru 45 titulů) o 30 % rychlejší.

(Intel via VideoCardz)

Pozoruhodné je, že ač Intel v tomto směru zařadil zpátečku, v jiném slajdu stále nezapomíná tlačit na pilu a k prezentaci herního výkonu vybral 3 hry, které do onoho 30% průměru příliš nezapadají: 32% posun v Assasin's Creed: Valhalla, 44 % v Cyberpunk 2077 a 68 % ve Farming Simulator 2022. Všechny jsou pečlivě vybrané ze skupiny s nadprůměrným výkonnostním posunem. Všimněte si, že ve slajdech o grafickém jádru se Intel vyhýbá srovnání s konkurencí a to jak v podobě AMD tak Qualcommu.

CPU

Graf procesorového výkonu vypadá na první pohled lépe:

(Intel via VideoCardz)

Bohužel při druhém zjistíme, že se Intel omezil výhradně na srovnání jednojádrových / jednovláknových zátěží. Ono není divu, konkurence v tomto segmentu nabízí vyšší počet jader, takže by takové srovnání pro Intel nedopadlo lichotivě. Namísto toho se nás snaží frází „The Fastest Core. Period“ snaží přesvědčit, že výsledky tří dobře vybraných jednojádrových testů, ve kterých má jednociferný náskok, dělají z Lunar Lake nejrychlejší procesor. Výběr jediného výsledku ze sady SPEC2017 je pak obzvlášť úsměvný, neboť kompletní sada obsahuje 43 různě koncipovaných testů, takže zveřejnění jediného z nich pro demonstraci výkonnostní nadřazenosti působí nanejvýš podezřele.

(Intel via VideoCardz)

Ze slajdů, kde Intel krom výkonu srovnává také spotřebu, ze záhadného důvodu vypadl procesor AMD.

(Intel via VideoCardz)

Graf aplikačního výkonu obsahuje výsledky naměřené v pěti zátěžích. Hned dvě z nich jsou úzce svázané s Intelem. CrossMark je test společnosti BAPCo, založené a financované Intelem. PugetBench je test společnosti Puget Systems, jejíž šéf sedí v Board of Advisors Intelu. Handbrake není v této konfiguraci testem procesoru, neboť je využit hardwarový enkodér. Poslední dva testy, Procyon Office a Speedometer, které lze považovat za nezávislé testy procesoru (byť tedy převážně jednojádrového charakteru) staví Lunar Lake ve vlastních testech Intelu na úroveň konkurenčních produktů.

Top model vs. top-1 model?

Závěrem stojí za povšimnutí ještě další pozoruhodnosti. V letošních recenzích notebooků bylo mnohým webům vytýkáno, že do srovnání s konkurenčními procesory zařazují z generace Meteor Lake jen Core Ultra 7 155H nebo Core Ultra 7 165H, nikoli nejvýkonnější Core Ultra 9 185H. Tyto procesory se liší pouze taktovacími frekvencemi (a spotřebou) - počtem jader jde o stejné konfigurace. Důvody nezařazení Core Ultra 9 185H spočívaly v tom, že poměrně dlouho po vydání Meteor Lake byl dostupný jen Core Ultra 7 155H, teprve později se objevil Core Ultra 7 165H a nejvýkonnější model dorazil podstatně později a dostupný byl jen v hrstce (přinejmenším zpočátku) extrémně drahých notebooků, jejichž koupě se zkrátka recenzentům nevyplatila.

(Intel via VideoCardz)

Intel nyní postavil srovnání na top modelu řady Lunar Lake (Core Ultra 9 288V, který se oproti ostatním liší podstatně vyšším TDP, 30W oproti 17W, a 37W napájecím limitem). Novinku však nesrovnává s top-modelem Meteor Lake (Core Ultra 9 185H), ale s Core Ultra 7 165H (o 38 % nižší TDP). Pokud se podíváme na těsné 7% vítězství novinky oproti „top-1“ modelu Meteor Lake, je evidentní, proč bylo srovnání koncipované takto - novinka by totiž ani v Intelem vybraném testu nebyla výkonnější než minulá generace.

Top model vs. top-2 model?

V případě herního výkonu integrovaného grafiky pak Intel nesrovnával top model Lunar Lake s top-1 modelem Meteor Lake, ale rovnou top-2, tedy s Core Ultra 7 155H.

Jsou to i zdánlivé drobnosti, které na první pohled uniknou, ale po povšimnutí zanechávají více otázek než odpovědí. Tak například srovnání herní energetické efektivity Lunar Lake s Meteor Lake neobsahuje spotřebu celého čipu, ale pouze spotřebu integrované grafiky („GPU Power“). Energii však v herní zátěži konzumuje celý procesor, nikoli jen jeho grafické jádro. Proč Intel srovnává jen nároky integrované grafiky? Té byl totiž přechodem z 5nm na 3nm proces věnován největší posun výrobní technologie a lze tedy takto koncipovaným srovnáním dosáhnout lepších čísel.

Tvrzení „Fastest CPU Core“ nebo „Fastest Built-In GPU“ nejsou podepřena srovnáním s nejrychlejším dostupným mobilním procesorem, ale (opět) s Core Ultra 7 155H, tedy až třetím nejvýkonnějším modelem předchozí generace Intelu.

Celá prezentace tak působí snahou najít takové kombinace testů, produktů, modelů, zátěží a metrik, které Lunar Lake postaví do co nejlepšího světla. Tato snaha se jeví jako ještě urputnější než u generace Meteor Lake, jehož marketingová prezentace vyvolala nereálná očekávání zakončená studenou sprchou v podobě recenzí.