Koncem zimy a především na jaře 2021 se hodně mluvilo o nově založené divizi Intelu nazvané IFS (Intel Foundry Services). Její vznik reagoval na problematickou situaci na trhu, která byla způsobena podceněním výrobních kapacit ze strany polovodičových výrobců, problematickou dostupností substrátů a jiných výrobních surovin v důsledku Covidu, složitou logistickou situací (pokles turistického ruchu, uzemnění letadel a pokles kapacit rychlé přepravy), zvýšenou poptávkou po počítačích a handheld zařízeních (práce a výuka z domova), velmi zvýšenou poptávkou po procesorech a extrémní poptávkou po grafických kartách (těžba kryptoměn).

Protože tato krize dosáhla skutečně epických rozměrů a zasáhla i automobilový průmysl, který v podstatě zastavil, všimli si jí v mnoha zemích výjimečně i politici. To samozřejmě zaregistroval Intel, který založením IFS využil situaci a zemím, jejichž politická reprezentace hovořila o potřebě problém řešit, nabídl výstavbu továren. Samozřejmě za předpokladu určitých subvencí ze strany místních vlád. Ty samozřejmě nabídku přijaly - jedna z nám nejbližších továren by měla vzniknout v Německu.

Zatímco však původní dohoda ohledně výstavby továrny v Magdeburgu zněla €6,8 miliard ze strany Německa, nyní již tato částka Intelu nestačí a tamní vládu vyzval k navýšení částky na €10 miliard. Ve zdůvodnění Intel hovoří o obavách z poklesu poptávky po polovodičích a postupující inflaci. Jinými slovy: Čipy teď nikdo nechce, nejsou využité ani současné továrny, ekonomická situace Intelu se navíc zhoršila a Intel v podstatě o továrnu v Německu již tolik nestojí. Buďto tedy Německo pořádně připlatí, nebo továrna nevznikne.

Výstavba v Arizoně (Intel)

Intel totiž od loňského roku již staví továrnu v Arizoně, která má expedovat čipy již v roce 2024. Její stavba se oproti původním záměrům prodražila o $5 miliard, tedy téměř o třetinu oproti původně vymezené částce. V případě rozestavěného projektu již není jiné zbytí než navýšení nákladů přijmout. V případě Německé továrny, která zatím zůstává jen na papíře, je prostor i pro jiná řešení. S ohledem na zvýšení nákladů o necelou třetinu u továrny v Arizoně je zvýšení požadavku o dotaci v Německu o téměř polovinu do jisté míry nadsazené - Intel chce zjevně mít (v případě, že se začne stavět) určitou rezervu.

Intel dále plánuje investovat $3,3 miliard ve Vietnamu. Má jít o součást $7,4miliardové investice, kterou podle vietnamské vlády chystají zahraniční investoři. Předpokládá se, že do zbývajících $4,1 miliard zapadne ještě továrna Intelu v Saigon Hi-Tech Park. Využití továrny je zatím nejasné, existují předpoklady, že by mohla sloužit k pouzdření čipů.