Valnou část vývoje řešení AI akcelerátorů Intelem dokumentuje historie superpočítače Aurora. Ten byl ohlášen na jaře 2015 a měl obsahovat (tehdy čistě) výpočetní akcelerátory postavené na bázi derivátů Larrabee, tedy Xeon Phi. To ale nabralo zpoždění, procesory a akcelerátory nebyly včas hotové. Zadavatel byl ochotný Intelu zakázku ponechat, ale s ohledem na počínající nástup AI akcelerace vyžadoval i její podporu, což v tehdejším kontextu neznamenalo více než podporu formátu FP16 (krom standardního FP32 a požadovaného FP64). Jenže Intel neměl v portfoliu ani ve vývoji čip, který by zvládal jak FP16, tak i FP64 a vybavovat superpočítač zvlášť akcelerátory pro jeden formát a zvlášť pro druhý by bylo neskutečně drahé, energeticky náročné a neefektivní.

Ponte Vecchio, na svou dobu překomplikované řešení ze 47 aktivních dlaždic (Intel)

Intel se později zaměřil na GPGPU řešení, se kterým již první úspěchy sklízela Nvidia. Podle některých zdrojů Intel interně experimentoval s monolitickým řešením, následně modulárním, opět monolitickým až nakonec dal zelenou dlaždicím a akcelerátoru nazvanému Ponte Vecchio. Se sloganem „od myšlenky ke křemíku za dva roky“. Jenže dva roky zdaleka nestačily a po dokončení a úspěšném spuštění sériové výroby došlo zase k jejímu ukončení. Krom Aurory se totiž nenašlo mnoho odběratelů, podle dostupných zdrojů zejména z důvodu podstatně horší energetické efektivity oproti konkurenci.

Falcon Shores, zatím poslední zrušený AI akcelerátor Intelu. Původně měl disponovat i x86 jádry (Intel)

Nástupcem Ponte Vecchio měl být Rialto Bridge, záhy po ohlášení zrušený s tím, že se Intel bude plně soustředit na další generaci, Falcon Shores. Ten měl být nejen AI akcelerátorem, ale kompletním řešením včetně procesorových jader, čemuž Intel říkal XPU. I tento projekt však nabral zpoždění a snad aby ho Intel zjednodušil a urychlil, seškrtal ho do podoby klasického AI akcelerátoru. Jenže koncem roku 2024 provizorní co-CEO Intelu, Michelle Johnston Holthaus, oznámila, že Falcon Shores stojí za starou Belu a počátkem roku 2025 oznámila jeho zrušení. Opět s dodatkem, že se Intel více zaměří na další nadějnější generaci, Jaguar Shores.

Gaudi 3, poslední z řady AI akcelerátorů od Habana Labs (Intel)

Paralelně s vlastními akcelerátory Intel ještě zkoušel projekty postavené na nákupu start-upů. Nejprve společnosti Nervana, jejíž produkty ale byly zrušeny, než se dostaly na trh, a následně společnosti Habana Labs a jejích tří generací Gaudi, z nichž se sice něco málo na trh dostalo. Vývoj čtvrté generace ale už Intel nespustil - plány s Gaudi ukončil v době, kdy ještě věřil v úspěch Falcon Shores.

Pokud se v situaci ztrácíte, vězte, že vlastně bylo zrušeno všechno s výjimkou GPGPU řešení Jaguar Shores, na kterém se dosud mělo pracovat. Zda se na něm pracuje i nadále, je otázkou. Z vyjádření šéfa Intelu, Lip-Bu Tana, totiž vyplývá, že Intel plány na vývoj výkonných akcelerátorů pro tréning neurálních sítí vzdal.

• Lip-Bu Tan: Intel už není mezi top-10 výrobci čipů
• AI akcelerátor Microsoftu, vlajková loď procesu Intel 18A, musel být odložen

Situaci, ve které se Intel aktuálně ocitá, totiž CEO komentoval slovy: „Pokud jde o trénink, je pro nás už myslím příliš pozdě.“ Dodal, že pozice Nvidie je již „příliš silná“. Namísto výkonných akcelerátorů pro tréning chce zkusit štěstí Intelu na úrovni systémů typu edge, tedy těch, které jsou v síťové infrastruktuře nejblíže uživatelům. Dále se má Intel zaměřit na analýzu situace kolem tzv. agentic AI, což je poměrně nové rozvíjející se odvětví, kdy by Intel mohl mít větší šanci na úspěch.

„To je oblast, která se podle mého názoru objevuje, přichází ve velkém a my se chceme ujistit, že ji zachytíme,“ vysvětlil Tan. Uvedl, že tři noví vice-prezidenti přijatí minulý měsíc by Intelu mohli v segmentu AI výrazně pomoci: „Vydržte, na palubu dorazí několik dalších lidí.“