Diit.cz - Novinky a informace o hardware, software a internetu

Intel zaplatí $6,5 miliónu za ukončení antimonopolní žaloby od státu New York

Intel Celeron 366 MHz v PPGA Card redukci
Intel se dohodl s generálním prokurátorem státu New York na ukončení antimonopolní žaloby podané v listopadu roku 2009 krátce poté, co si firmy Intel a AMD podaly ruce a řekly „co jsme si, to jsme si“…

Generál Attorney – pardon, generální prokurátor ;-) státu New York Andrew Cuomo započal v listopadu vyšetřování firmy Intel pro podezření z nekalých obchodních praktik. Stalo se tak krátce poté, co se firmy AMD a Intel dohodly na mimosoudním vyrovnání žaloby AMD z roku 2005, kde si AMD stěžovala na Intel kvůli jeho nečestnému chování v dominantním postavení, za které dostal Intel od Evropské komise pokutu přes 1 miliardu eur.

Andrew Cuomo coby generální prokurátor New Yorku, který se za svého působení v této funkci do Intelu pustil, „dogeneráloval“ 31. prosince 2010. Od 1. ledna 2011 tento post zastává jistý Eric Schneiderman. Je to právě tento pán, který se s Intelem dohodl na ukončení celé žaloby. Intel to bude stát pouze $6,5 miliónu s tím, že jde jen o krytí části nákladů, které vznikly úřadu generálního prokurátora právě v souvislosti s vyšetřováním Intelu.

Dohoda výrazně snižuje rozsah žaloby generální prokuratury státu New York a výslovně uvádí, že Intel nepřipouští žádné porušení zákonů nebo že by nařčení v původní žalobě byla pravdivá. Dohoda zároveň nepožaduje žádnou změnu v obchodních praktikách Intelu.

Je jasné, že americké právo funguje trochu jinak než to naše, každopádně tato „šaškárna“ (jakkoli jsou podobná vyjádření v takových situacích naprosto běžná) silně zavání něčím, co v korektně fungujícím státě své místo nemá (tím nechci říci, že bych byl natolik naivní, abych si myslel, že Spojené státy americké fungují korektně; kromě toho, že korektně fungující stát neexistuje, těžko lze něco takového vůbec definovat).

Představte si (čistě představte, nemusíte to brát vážně) modelovou situaci: vládní orgán se rozhodne, že velkou firmu, kde je finanční potenciál, o něco pumpne. A tak firmu zažaluje. Jsou dvě možnosti: žaloba buďto je, nebo není postavena na pevných základech a jako taková uspěje, nebo neuspěje (existuje i něco mezi, ale to teď pomíjíme). Pokud žaloba uspěje, firma bude potrestána, pokud neuspěje, firma by na tom neměla nic tratit a veškeré náklady s žalobou související by měla zaplatit strana, která prohraje.

Nastala však třetí možnost: firma při neprohrála, ani nevyhrála, firma se s žalující stranou dohodla, a to způsobem, který říká, že firma se ničeho špatného nedopustila, přesto něco zaplatí. Formálním výhercem jsou obě strany: vládní orgán firmu o něco pumpnul a firma se zbavuje veškerého nařčení v žalobě uvedeného. Za jakou cenu? V tomto případě za cenu 6,5 mega. Jestli tohle nelze nazvat úplatkem, pak už opravdu nevím. Protože buďto funguje právo a v něm spravedlivý proces (pak by jiná verze než vinen či nevinen se všemi z toho plynoucími důsledky neměla nastat), anebo to prostě nefunguje a dochází k tomu, že firma raději zaplatí „všimné“, aby měla právní tahanice z krku, což pro ni musí být celkem logicky výhodné (jinak by to přeci nedělala – firma není stát, nebývá jejím zvykem uzavírat nevýhodné dohody). V takovéto situaci ztrácí okolí možnost dozvědět se, na čí straně bylo vlastně právo, tedy kde je pravda.

Je dobré se zeptat, co by se mohlo stát, pokud by firma na dohodu nepřistoupila. Logicky nám z toho vyplývá, že pokud by nedošlo na nějakou „jinou dohodu“ (což je vlastně totéž v bledě modrém a proto to neuvažujeme), pak musí nastat jen jedna ze dvou věcí: ortel „vinen“, nebo „nevinen“ (se všemi z toho plynoucími důsledky). Firma by se mohla soudit dál, což by s sebou neslo další výdaje spolu s potenciálním poškozováním dobré pověsti a je tu riziko, že by nakonec mohla i regulérně prohrát. Stejně tak by musela vynakládat další prostředky žalující strana.

Protože je ale žalující stranou vládní orgán, je tu jistá čistě hypotetická možnost, že prostředky žalující strany jsou teoreticky neomezené a byla by jen otázka času, než by firma spor prohrála. V takovém případě je jasné, že je pro ni výhodné ukončit spor nyní dohodou s tím, že „to bude stát méně, než by to mohlo stát, kdyby se ve při pokračovalo, protože tohoto žalobce stejně nejde porazit“. V tom případě je ovšem něco shnilého ve státě New York, že je takový scénář možný. Anebo si je firma porušení zákonů zmiňovaných v žalobě vědoma a je tedy každopádně výhodnější dohodnout se na „všimném“ a případ zamést pod koberec. V takovém případě je něco shnilého na obou stranách a říkáme tomu „hezky česky“ korupce.

Vyberte si sami, co je vám bližší. Mně se každopádně tento výsledek nelíbí. Pokud máte nějaké jiné vysvětlení, sem s ním.

pozn. David: Je třeba si uvědomit několik věcí. Za prvé, je celkem jedno, nakolik my redaktoři zde v ČR považujeme urovnání sporu za korektní, čestné, férové. Důležité je pouze to, zdali je v USA legální, tedy provedeno podle práva. Předpokládám že ano a tedy není úplně košer považovat buď "pana generála", nebo právníky Intelu za nečestné. Spor by uzavřen korektní metodou. Spíše je zajímavé se podívat na celou záležitost postupně:

Spor se rozeběhl, kdy byl generálním prokurátorem státu New York jistý Andrew Cuomo. Jak WIFT uvedl, před nějakou dobou "dogeneráloval". Nestalo se tak proto, že by byl nekompetentní či vyhozen pro korupci či cokoli takového. Naopak. Dogeneráloval díky standardnímu mechanismu mezi americkými veřejnými činiteli: byl "povýšen". Andrew Cuomo je totiž nyní guvernérem státu New York, učinil tedy první krok v přesunu z veřejné funkce v právním systému do funkce politické. Touto cestou si v minulosti prošli mnozí jiní američtí politici včetně několika amerických presidentů. Je téměř jisté, pokud se na Andrewa Cuomoa neprovalí nějaký průšvih (což typicky bývají v takových případech prostitutky a kokain :-), bude stoupat nadále a jednoho dne se nám usadí buď v Senátu Spojených států, nebo třeba u Nejvyššího soudu či přímo v Bílém domě. Ale po celou svou budoucí kariéru bude do určité míry závislý na darech od sponzorů, kteří se nemalou měrou podílejí například na financování předvolebních kampaní. Zeptejte se třeba Barracka Obamy, kolik ohromných miliónů dolarů potřebujete na takovou kampaň z bohatých korporací "vyžmuňkat".

Každopádně na místo Andrewa Cuomoa nastoupil 1.1.'11. Eric Schneiderman, taktéž demokrat (zajímavé, že u generálního prokurátora je uváděna politická příslušnost, že?). No však se na jeho stránku podívejte sami - funkce generálního prokurátora v USA prostě není žádný služební poměr či práce pro stát tak, jak ji vnímáme třeba v ČR, jde o politicky exponovanou pozici s velkým politickým potenciálem. Pokud se Eric Schneiderman ve funkci blýskne, čeká jej také kariéra v (nej)vyšších sférách politiky. Je ukončení sporu s Intelem formou smíru prvním krokem v tomto blýskání?

Z morálního hlediska je otázkou, zdali nastává varianta "A"
… (nový "generál" přišel za Intelem s tím, že není ze sporu nadšen, poškozuje to Ameriku v očích světa a ostatně Intel už se dostatečně kál miliardovými pokutami a odškodnými vyplacenými směrem k EU, AMD, Nvidii a dalším firmám, takže jej není třeba déle trápit, ale z pozice své funkce si nemůže dovolit uzavřít spor s účetní bilancí úřadu generálního prokurátora −6,5 miliónu. A pokud Intel toto uhradí, spor bude ukončen), …
nebo varianta "B"
… (Intel si oťukl nového "generála" a přišel za ním s návrhem, že už dostatečně odškodnil své konkurenty a toto tahání po soudech mu poškozuje hodnotu akcií, tlačí na něj jeho velcí akcionáři a celkově to prostě nedělá dobře ani Americe a že mu bude ctí uhradit výdaje úřadu generálního prokurátora, pokud to bude znamenat ukončení sporu aniž by Intel musel přiznat formálně vinu).

Otázek je v tomto ještě více: nevíme kdo kdy platil, platí a bude platit minulé, současné a budoucí kampaně Andrewa Cuomoa, nevíme totéž ani o Ericu Schneidermanovi. Nevíme, kdo sedí v dozorčí či správní radě té či oné společnosti, ať již ve sponzorských firmách, nebo naopak právě v Intelu. Nevíme, jaké jsou provázanosti osob v této sféře a upřímně: nikdy se to nedozvíme. Můžeme vycházet pouze z předpokladu, že Intel prostě AMD poškozoval, což je historický fakt, ale současně ne tolik, aby jeho konkurence padla, protože to si nemůže dovolit, neboť by jej rozcupoval antimonopolní úřad. Jestli se Intel chová úplně čestně? Nikoli, to jasně ukazuje více než miliardové odškodné pro AMD, nemluvě o odškodném pro Nvidii. Ale to není důležité. I Steve Jobs měl pověst despotického překrucovače, ale díky tomu vybudoval to, co vybudoval. Otázkou pouze je, jestli Intel jedná v souladu s právem, v tomto případě americkým. S ohledem na to, že jeho protějškem v tomto sporu byl generální prokurátor, tak předpokládám, že jedná v souladu s právem a z toho hlediska je nějakých 6,5 miliónu dolarů nepodstatných. Bohužel pro USA a jejich reputaci světové morální autority (která už je beztak řadu desetiletí dávno směšná).

Tagy: 
Zdroje: 

WIFT "WIFT"

Bývalý dlouholetý redaktor internetového magazínu CDR-Server / Deep in IT, který se věnoval psaní článků o IT a souvisejících věcech téměř od založení CD-R serveru. Od roku 2014 už psaní článků fakticky pověsil na hřebík.

více článků, blogů a informací o autorovi

Diskuse ke článku Intel zaplatí $6,5 miliónu za ukončení antimonopolní žaloby od státu New York

Úterý, 14 Únor 2012 - 15:22 | HKMaly | Parlamentni demokracie je protimluv. Demokracie...
Pondělí, 13 Únor 2012 - 21:15 | Tralalák | fotoba: (OT) My tu však máme iné problémy náš...
Pondělí, 13 Únor 2012 - 19:44 | JoHnY3 | Demokracie je jako Komunismus. Politici ji maj...
Pondělí, 13 Únor 2012 - 19:11 | sumix | Ještě že ne Generál Failure...
Pondělí, 13 Únor 2012 - 19:11 | sumix | > 1. Demokracii se daří v moderní době...
Pondělí, 13 Únor 2012 - 17:40 | Peter Fodreknickfotob | Attorney je obhajca, alebo prokurator ale General...
Pondělí, 13 Únor 2012 - 16:52 | LosMajklos | 1. Demokracii se daří v moderní době nainstalovat...
Pondělí, 13 Únor 2012 - 16:22 | Lada1 | kdo je to ten general Attorney? TO bylo totiz i v...

Zobrazit diskusi