Íránská vláda se rozhodla zakázat těžbu Bitcoinu poté, co řada jeho měst včetně hlavního města Teheránu čelila výpadkům dodávek elektrické energie. Tyto výpadky byly způsobeny rychle rostoucím zatížením stárnoucí rozvodné sítě a způsobily dokonce problémy místnímu zdravotnictví. 

Íránský prezident Hassan Rouhani prohlásil ve státní televizi, že tento zákaz bude v platnosti do 22. září tohoto roku. Za viníky těchto problémů označil nelicencované těžaře kryptoměn, kteří provozovali těžbu bez oficiálního povolení. Toto prohlášení učinil v přímém přenosu ze schůze vlády necelý měsíc před koncem svého druhého (a posledního) mandátu. 

Státní energetická společnost Tavanir, která dodává Íránu 95 MW za hodinu vydala prohlášení, že v zemi je pouze padesát licencovaných těžebních farem na Bitcoin a že 85 procent těžby této kryptoměny probíhá nelegálně. Rozhodnutí o zákazu těžby přišlo ještě před začátkem léta. Každý, kdo tuto zemi někdy navštívil, ví, že se zde léto bez klimatizace nedá přežít. Kvůli pandemii koronaviru navíc vláda omezila pohyb obyvatelstva, což určitě zvýší spotřebu domácností. Svoji roli také jistě hraje záliba Peršanů v osvětlování všeho, co jde. 

Nicméně v Íránském parlamentu se začaly ozývat i nesouhlasné hlasy. Předseda hospodářské komise Mojtaba Tavangar položil zásadní otázku, zda je těžba kryptoměn skutečně příčinou problémů v energetice vzhledem k tomu, že se podílí na celkové spotřebě země přibližně jedním procentem. K záležitosti se vyjádřil slovy: „Příčina energetických výpadků není těžba kryptoměn, je to zastavení financování obnovy zastaralé rozvodné sítě a zastaralých elektráren.“ 

Podle studie britské společnosti Elliptic nedávno zveřejnila studii, že se těžaři v Íránu podílí na celosvětové produkci Bitcoinu 4,5 procenty, což je na zemi s 83 miliony obyvatel docela slušný výkon. Tento zájem o těžbu je způsoben cenou elektrické energie, která je v této západoasijské zemi nízká díky hojným zásobám ropy a zemního plynu. Výroba elektřiny potřebné na těžbu takového množství bitcoinů spotřebuje přibližně 10 milionů barelů ropy ročně, což představuje čtyři procenta celkového íránského exportu v roce 2020. 

Tato studie také spekuluje o tom, že snaha svést všechno na Bitcoin je jen jakousi zástěrkou vlády, která se snaží odvrátit pozornost od dopadů ekonomických sankcí. Ty na zemi uvalila administrativa bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, kvůli jadernému programu a podpoře organizací označených jako teroristické. Jeho následovník současný prezident USA Joe Biden se rozhodl o návrat k jednacímu stolu, nerozhodl ale zatím o zrušení sankcí. 

Není to poprvé, co vláda Íránské islámské republiky zasáhla proti nelegální těžbě bitcoinů. V lednu tohoto roku zabavila padesát tisíc počítačů nabídla odměnu 200 milionů íránských riálů (asi 100 tisíc českých korun) tomu, kdo poskytne informace vedoucí k odhalení této nelegální aktivity. 

Čína a Turecko letos podniky podobné kroky proti kryptoměnám, jejichž popularita prudce vzrostla během pandemie. Nárůst těžby virtuálních měn vedl celosvětově k vyšším nárokům na spotřebu energie, což s sebou přineslo samozřejmě vyšší ekologickou zátěž. Kromě toho také svět zažívá kritický nedostatek hardwaru používaného k těžbě.