My jsme si tuto funkci vyzkoušeli na základní desce Gigabyte GA-H67MA-UD2H, přičemž Gigabyte se tuto funkci snaží uživatelům zjednodušit ještě více. Součástí balení desky je utilita XHD (nebo je možné ji stáhnout z webu výrobce) alias eXtreme Hard Drive, kterou stačí spustit, stisknout tlačítko „Auto“, potvrdit a (téměř) všechno se provede a nastaví úplně samo.

 

Nejprve si ale v rychlosti připomeňme, co je to RAID 0 neboli „stripe“. Jde o pole sestavené ze dvou či více disků, jehož kapacita se rovná prakticky součtu kapacit všech disků. Data se na ně ukládají na střídačku po určitých blocích, což lze paralelizovat, ve výsledku je tak RAID 0 rychlejší, než kdyby byl použit jen jeden disk. Disky by měly být pokud možno stejně rychlé a nejlépe stejné kapacity, dosáhne se tak optimální rychlosti (pokud se kapacita disků liší, pak by mělo být pole sestaveno „podle nejmenšího z nich“, tedy pole bude mít kapacitu nejmenšího disku násobenou počtem disků, na větších discích pak zbude nevyužitelné místo).

Pole typu RAID 0 se dělá primárně kvůli rychlosti a nehledí se v něm na bezpečnost. Pokud se jeden z disků zcela pokazí, jdou do kytek data z celého pole. Můžete si např. konfiguraci se třemi disky představit jako papír, který rozstříháte na stejně velké proužky a každý třetí proužek vyhodíte − kompletní informaci už dohromady nedáte, prakticky pro každý soubor vám bude něco chybět. Hlavně vám ale bude chybět i kus informací o tom, co na disku vlastně je – a to je samozřejmě fatální problém. Jestliže u běžného disku platí pravidlo „zálohovat, zálohovat, zálohovat“, u RAID 0 to platí dvojnásob, tedy pochopitelně pokud na něm máte důležitá data.

Diskové pole typu RAID 0 už dnes za existence SSD nemá takový smysl jako dříve, ale můžete samozřejmě dělat RAID 0 i ze dvou či více SSD. To se ale hodí na pořádných řadičích, „softwarové“ v čipsetu nebo jiné připojené přes jednu PCI Express linku většinou nevyužijí potenciál ani dvou svižných SSD, o větším množství ani nemluvě. Proto chystaná nadupaná platforma Intel postavená na socketu LGA2011 a čipsetu X79 bude mít z čipsetu do procesoru další dedikovanou PCI Express ×4 lajnu čistě pro práci v čipsetu integrovaného SATA/SAS řadiče.

Nyní ale zpět k čipsetům Intel 6. řady. My jsme si tuto funkci vyzkoušeli na čipsetu Intel H67, funguje samozřejmě také na P67 a dalších. Vlastně funguje na všech čipsetech „Cougar Point“, které mají technologii Intel Rapid Storage, což jsou z desktopových P67, H67, Q67, mobilní pak prakticky všechny (QM67, QS67, HM67, HM65 a UM67) a také všechny serverové C202, C204 i C206. Nefunguje jen na desktopových B65, Q65 a H61. Troufneme si říci, že na Z68 to s pravděpodobností silně připomínající jistotu bude fungovat také.

Pro názornost jsme použili staré pevné disky s rozhraním PATA a připojenými redukcemi na SATA, to proto, že tyto redukce blikají při aktivitě disku, k němuž jsou připojeny. Jde o poměrně staré 80GB disky ze serveru, na němž zhruba od roku 2002 běžel CD-R server. Tenkrát byly čtyři, jeden z nich už odešel na věčnost, druhý má na mále.

CD-R server v létě roku 2002 se čtyřmi IDE disky

Ostatní dva (zatím funkční, použité v tomto „testu“) připomínají soustruh. Fluidní ložiska se dávaly až později a tyto „IDE“ disky mají své rozhodně odkrouceno, byly nahrazeny až v roce 2006 novým serverem, který poháněl CD-R server ještě několik měsíců po přechodu na Deep in IT, až pak v racku umřel zcela, ale o tom bude někdy jindy hodně dlouhé a troufáme si říci, že velice zajímavé povídání.

 

Pak jsme ještě do pole přidali i třetí disk, opět s PATA rozhraním a redukcí na SATA, opět od Western Digital a s nachlup stejnou kapacitou, akorát v 2,5″ provedení, takže je pomalejší (chtěli jsme zjistit, jak zrychlí pole disk s jinými výkonnostními vlastnostmi). Ten je však na rozdíl od výše uvedených dvou kousků ještě v záruce (dvěma 3,5″ skončila záruka už před 6 lety ;-).