Pro připomenutí tedy nejprve, jaké počítače tu byly před deseti lety. Typický systém měl procesor zhruba kolem 100 MHz se sběrnicí schopnou přenášet 100 MB/s. Paměti v tehdejších počítačích bylo většinou 4 MB a disky měly zhruba kolem půl giga. Grafické karty poskytovaly fillrate zhruba kolem 40 megapixelů za sekundu a bez práce s geometrií a měly 1 až 2 MB paměti. Od té doby se nám všechno zrychlilo a zvětšilo, v některých případech dokonce rychleji, než dle onoho pověstného Moorova zákona.

Dle Tamasiho extrapolace toho, co lze očekávat u PC v roce 2014 (samozřejmě za předpokladu, že vývoj půjde zhruba stejně rychle dál), bychom v tu dobu měli mít na stolech procesory na 100 GHz s 10terabajtovými pevnými disky, operační paměti můžeme očekávat s taktem 44 GHz a datovým tokem 160 GB/s. Grafické karty budou schopny zpravovávat asi 127 miliard vrcholů za sekundu a vyplní během jedné vteřiny 270 miliard bodů a to i díky minimálně 3TB/s datovému toku a grafické paměti kolem 32 GB. Celkový výpočetní výkon takového počítače bude někde kolem deseti teraflops, což by bylo dostatek na dostání se do první desítky nejvýkonnějších superpočítačů dneška.

A co s takovým výkonem bude možné? Tak údajně bude možné renderovat obraz v kvalitě Shreka v reálném čase a ještě nějaký ten výkon zbude. Já bych ještě přidal například podstatně lepší syntézu mluvené řeči, ale je třeba si uvědomit, že poměrně hodně výkonu pravděpodobně padne na takové věci, jako kupříkladu velké displeje s podstatně vyšším rozlišením, než je dnes běžné. Ale určitě sami přijdete s dostatkem myšlenek, k čemu se takové počítače budou dát použít.