Loni budoucnost věštil Jirka Souček, a jak to dopadlo? Her s podporou DirectX 10 se objevila celá řada, s výjimkou Far Cry 2 však žádná větší svižnost v DX10 nenabídla, přišla ale i hra umožňující v DirectX 10 režimu docílit výrazně vyšší kvality obrazu (S.T.A.L.K.E.R.: Clear Sky). Ceny DDR2 byly opravdu lepší a lepší a rozšíření nenažrané Visty to určitě pomáhá. O nějakém hromadném příchodu nativních DX10 se bohužel stále mluvit nedalo.

AMD se s problémy pomocí revize B3 u Phenomů vyrovnala, ATI i nVidia začátkem roku skutečně vydaly svůj dvoučipový highend, G100 (později GT200 či G200) byla opravdu už záležitostí léta. Snad jen rozdílů mezi RV670 a RV770 bylo více, než by kdo očekával. Přát Intelu štěstí s Larrabee bude možná předčasné dokonce i pro tento rok.

Evoluce v první půli

Začátkem roku 2009 nás v případě nVidie čeká pouze oficiální vypuštění dvoučipové GeForce GTX 295, tedy karty s jediným hlavním úkolem: obsadit první místa v grafech výkonu. Nenápadně bude probíhat přechod G200, posledního současného 65nm čipu (nepočítáme-li nabídku S3) na modernější 55nm výrobu. Z pohledu obou výrobců zřejmě bude důležitější změna výroby na 40nm velikost tranzistorů, v první polovině roku očekáváme vydání hned několika čipů používajících nový proces.

Ještě v zimě snad AMD stihne udělat podobně zdravé konkurenční prostředí, jako panuje díky Radeonům HD 4800 v grafických kartách, i v procesorech. Od Phenomu II s vyššími frekvencemi a dalšími vylepšení ve spojení s už teď dobrými čipsety se čeká daleko vyrovnanější souboj s čtyřjádry Intelu.

Určitě budeme držet palce také S3 s grafikami Chrome a VIA s procesorem Nano. Budeme také doufat, že do spotřeby Atomu se Intel vejde s výkonostně použitelnějším procesorem. Bohužel to ale v tomto směru vypadá spíše na pokrok v integraci a další snižování spotřeby.

Během roku 2009 se zcela jistě objeví už více her s nVidia PhysX. Ty budou mít šanci nás přesvědčit, že pokročilá fyzika je jednak něco, bez čeho se moderní hra už neobejde a také něco, co procesor opravdu v takové komplexnosti nezvládne.

Stejně pomalu jako PhysX se rozšiřuje GPGPU počítání, pár aplikací s podporou nVidia CUDA si už uživatelé mohou zkoušet, možná skutečně výrobci softwaru čekají až na univerzální standard v podobě OpenCL. Ten hodlá podporovat jak nVidia, tak AMD, můžeme být tedy právem zvědavi, jak se často nevyužitý výkon ne zrovna úsporných GPU pořádně využije i pro něco jiného než hry.

Revoluce v půli druhé

Netrpělivě budeme očekávat podzim, kdy by se měly začít dít věci. Možná se dozvíme nejen více o zatím ne zcela jasných částech rozhraní DirectX 11 a jejich dopadu na hardware (ano, mluvím o GPGPU/compute shaders a fyzice). S DirectX 11 souvisí také vydání grafických akcelerátorů nové generace od ATI i nVidie. ATI se s jádrem RV870 pravděpodobně bude snažit navázat na strategii důrazu na poměr cena/výkon v dostupné cenové hladině, kódové označení čipu nVidia GT300 napovídá, že Kaliforňané chystají nekompromisní jednočipové řešení pro high-end.

Mnohem zvědavější však všichni budou na Larrabee, tedy takový vpád x86 na pole 3D grafiky a návrat Intelu mezi výrobce dedikovaných grafických karet. Larrabee už teď rozdělil zájemce o IT na dva tábory: jedni jsou velmi skeptičtí, druzí Intelu věří.

Před časem to vypadalo, že budeme na začátku roku moci spekulovat o Fusion, integraci CPU a GPU na jediný čip od AMD, nakonec se však od věčně druhé takového řešení letos nedočkáme. Sandy Bridge od Intelu může přijít teprve po Westmere (Nehalem-C). 32nm výrobní proces ale v letošním roce zřejmě jen lehounce ochutnáme.

A na úplný závěr už jen jedna s grafickými kartami také spjatá otázka: Dočkáme se letos hry Alan Wake, nebo se z něj stane druhý Duke Nukem Forever?