Tak nejprve bych asi měl nastínit postup popsaný ve zmíněném článku:

1. Nainstalovat do systému dva disky, jeden který chceme zvětšit a druhý pomocný, na obou musí být systém (ani u jednoho nebude systém přemazán) a oba musí mít stejný typ partition, u toho, který chceme zvětšit, tak musí být jedna přes celý disk.
2. Nabootujeme z disku, který chceme zvětšit, a spustíme z balíku Norton Ghost 2003 build 775 program Ghost Basic.
3. Z nabízených možností vybereme Backup, vybereme, že chceme zálohovat partition C:\ (tj. partition disku, který chceme zvětšit) a nastavíme, že ji chceme uložit do souboru na tom pomocném disku. Následně je nutné mačkat Next a Continue vás Ghost vyzve k rebootu.
4. Během rebootu je nutné vypnout počítač, prohodit disky a nabootovat z pomocného (v některých systémech to jde díky BIOSu bez prohození disků).
5. Po nabootování na pomocný disk už jen stačí spustit Správu disků (Disk Management) a v něm vytvořit na disku, který chceme zvětšit další partition, protože on už je zvětšen.

Po spuštění Správy disků je ale vidět, že na disku, který chceme zvětšit (nyní se už o jiném nebudu bavit, takže budu používat jen slovo disk) jsou vidět dvě partition. První je ta, kterou jste tam měli a druhou si tam udělal Ghost, sám se do ní nahrál a udělal ji aktivní, aby po rebootu mohl provést zálohu. Využívá faktu, že na konci pevných disků zůstává nějaké místo nevyužito a do toho se „vecpe“. V mém případě tato partition byla velká 8 MB.

Po vytvoření nové partition na zbytku disku a vymazání té mrňavé 8MB (když jsem začínal s PC, tak bych o 8MB partition mluvil drobet jinak, ale dnes co s takovou :) ) to v mém případě vypadalo následovně:

Nutné je ještě upozornit, že v takovém případě již není možné vymazat ani jednu partition, protože se pak disk zase „smrskne“ na svou správnou velikost. Je tedy v takovémto případu nutné mít dvě partition. Ale co by člověk pro trochu místa navíc neudělal :-)

Vysvětlení toho, proč by něco takového alespoň teoreticky bylo možné, mne napadly dvě:

• Toto místo navíc je vlastně rezervním místem, který má každý disk navíc, kam si namapovává vadné sektory. Ony totiž dnešní disky mohou mít vadné sektory, ale chytrá logika to před námi schová a není-li jich příliš mnoho, tak se nám disk prostě stále jeví jako bezproblémový a použitelný. Jediný seriózní náznak, že na disku je hodně sektorů přemapovaných (a tudíž již nemá daleko k tomu, že odejde) je v křivce čtecí rychlosti disku. Dvě takové můžete vidět níže, ta nalevo patří disku, který je celkem bez problémů, kdežto u té napravo to disk má už hodně nahnuté:
  

  

• Disky jsou možná vyráběny podobně jako například procesory, chipsety a grafické chipy, kde se po vyrobení testuje, které části jsou OK. Například u grafických procesorů je možné nějakou vadnou pipeline vypnout (má-li firma v nabídce dva stejné chipy lišící se pouze počtem pipeline, k tomu maximálně ještě frekvencí) a následně prodat i takto nepodařený chip. Podobně i disky mohou být vyráběny v plné konfiguraci podle nejvyššího modelu v nabízené řadě a pouze na základě výsledků testů se firma rozhodne, jak velkou kapacitu může takový disk maximálně mít. Pokud však nemá problém s vyráběním disků s dostatečnými kapacitami, ale nemá na ně takový odbyt, může i disky, které se kvalifikují pro větší kapacitu, prodávat jako disky s menší kapacitou (podobně je tomu i u těch chipů). A právě výše uvedený způsob by mohl tuto nepoužívanou kapacitu odemknout.

První varianta se mi zdá velmi nepravděpodobná, protože ta kapacita navíc je opravdu velká (někdy i lehce přes 150 % původní kapacity disku), což mi z hlediska výrobců disků nepřijde jako reálné. Druhá varianta je akceptovatelnější, ale než uděláme definitivní závěr, tak se podíváme jak dopadl praktický test s obyčejným kopírováním a porovnáváním dat.