Pro zjištění, zda-li je zvětšený disk celý použitelný jsem se rozhodl použít velmi prostou metodu: kopírování. Připravil jsem data o velikosti téměř kapacity první partition na zvětšeném disku a jiná data o velikosti kapacity druhé, přidané partition na testovaném disku. Kopírování na první partition proběhlo bez problémů a následně jsem pro jistotu zverifikoval, že se vše nakopírovalo naprosto správně. Dále jsem pustil kopírování druhých dat na druhou partition a to bohužel skončilo zhruba v polovině hláškou, že je disk plný. Přitom systém stále ukazoval, že druhá partition je zaplněna zhruba z poloviny. Ovšem už nešlo nic nahrát.

Takovýto stav by se ještě dal snést, pokud by to celé bylo použitelné. Provedl jsem tedy verifikaci prvních dat nahraných na první partition s původním zdrojem (odkud byly zkopírovány) a zjistil jsem, že se nyní dosti výrazně liší, takže nahrání dat do druhé partition, která je na disku přidaná výše uvedeným postupem, přemazalo nějaká data v první. Při prohlížení adresářové struktury na první partition jsem zjistil, že do některých adresářů nelze vlézt. Zajímavé bylo, že nešlo o nějakou souvislou oblast, nepoužitelné adresáře byly náhodně rozsázeny po celé struktuře stromu.

Možná vám také blesklo hlavou, jak je tedy možné něco takového provést? Dle mého názoru jde o využití dvou chyb ve dvou programech. První chyba je obsažena v Norton Ghostu 2003 build 775, který si na konci disku vytváří novou partition, avšak drobet to s její velikostí přežene a ona ukazuje až za konec disku. To také vysvětluje upozornění autora postupu na zvětšen disku, který varuje před použitím jiných verzí Ghosta a já dodám, že se v nich se tato chyba nevyskytuje.

Další chybu je možné nalézt ve Správě disků ve Windows XP (téměř jistě i ve Windows 2000), která nezobrazí informaci, že nějaká partition sahá až za okraj disku (což jsem si ověřil, že některé programy hlásí). Místo toho prostě zblbne a vidí disk větším, než ve skutečnosti je, takže se na něm dá vytvořit další partition, která je ale ve skutečnosti částečně namapovaná do regulérního prostoru disku a částečně nepoužitelná.

A nyní už zcela poslední věc, která mne při přípravě tohoto článku napadla. Pokud jste si přečetli na předchozí straně možný popis toho, proč by bylo možné disk zvětšit, tak vás možná zajímá, jestli by se tedy opravdu nedal najít nějaký postup, jak toho docílit (například změnou firmware disku). Jestli by něco takového bylo teoreticky možné, či nikoliv, napadlo i mne a tak jsem se rozhodl, že se na to podívám trochu detailněji. Naštěstí mám k dispozici několik starších disků, které již mají své odslouženo (byly prostě vadné), takže jsem je mohl rozebrat a podívat se dovnitř.

Neprve jsem si vzal disk Maxtor DiamondMax Plus 40 model 53073U6 s 30 GB dat. Podle specifikací má mít tento disk tři plotny a největším diskem z této řady je čtyřplotnový 40GB model. Jeho vnitřnosti vypadají následovně:

Je naprosto jasně vidět, že disk má instalovány pouze tři plotny, ale je zde místo až pro čtyři. Maxtor tedy používal jednotný design pro disky této řady, ale počet ploten a hlav se lišil dle kapacity.

Druhým šťastlivcem na rozebrání byl IBM DeskStar 16GP model DTTA-351010 s kapacitou 10 GB. Ten dle specifikací má mít také tři plotny, ale největším diskem z této řady je 16,8GB s pěti plotnami. A znovu tu máme pohled dovnitř:

Zde jsou také použity tři plotny, tedy znovu přesně tolik, kolik by jich dle specifikací mělo být. Také zde je místo pro jednu další plotnu, ale dvě by se sem už nevešly. IBM tedy největší disk z této řady musela vyrábět rozdílný od ostatních kolegů. To je mimochodem případ i nedávno představeného 400GB disku, který je po dlouhé době dalším diskem od IBM/Hitachi, který má pět ploten (naposledy to bylo u problematické řady 75GXP).

Snad si netroufnu příliš, když tento rozbor shrnu do několika bodů:

• Nemá smysl zkoušet postup uvedený na The Inquireru, protože sice funguje, ale vytvoří nepoužitelný disk. Senzace se nekoná.
• V dnes už prošlém Northon Ghostu 2003 build 775 je chyba, která je v nových verzích patrně odstraněna.
• Správa disků (Disk Management) ve Windows XP a 2000 netestuje, zda-li jsou velikosti partition nastaveny správně. Pokud nějaká partition „sahá až za okraj disku“, tak se prostě zblázní a ukazuje nesmyslnou velikost disku a umožní uživateli si velmi jednoduše zničit data na disku.
• Konstrukce disků neumožňuje žádné výrazné zvětšení kapacity u existujícího disku, protože v něm nejsou nepoužívané plotny. Nemá tedy smysl se snažit přijít na to, jakým způsobem by bylo možné zpřístupnit nějaké další místo na disku.