10nm Ice Lake (Cannon Lake se sériově nevyráběl) můžeme brát jako po hodně dlouhé době první procesor, který přišel s novou architekturou po letech kralování derivátů Skylaku (Skylake, Kaby Lake, Whiskey Lake, Coffee Lake, Coffee Lake-refresh…). Intel se při prezentacích této generace snažil prokázat nejen to, že má výrazně lepší multimediální výbavu, ale také to, že je po stránce procesorového výkonu lepší než deriváty Skylake.

Jenže to byl kámen úrazu. IPC sice významně stouplo, ale taktovací frekvence adekvátně tomu klesly, protože 10nm proces zkrátka vyšší nezvládal. Výsledný výkon tak byl v průměru přinejlepším podobný. V průměru podobný ovšem znamená, že v jednom reálném testu je lepší, ve druhém horší. Proč tedy nevybrat ty výsledky, ve kterých je lepší? Co se může stát?

Stát se může to, že po vydání dalšího derivátu Skylaku bude Intel v poněkud schizofrenní pozici, neboť na jedné straně budou nadále existovat prezentace, ve kterých dokazoval nadřazenost Ice Lake a na straně druhé bude chtít odprezentovat nový derivát Skylaku - Comet Lake - v co nejlepším světle. V aktuální prezentaci, kde Intel potřeboval operovat výkonem obou těchto řad, se situaci pokusil vyřešit následovně: Vyhnul se, aby výsledky 10nm Ice Lake a 14nm Comet Lake sdílely jeden graf, ale každému věnoval jiný slajd a namísto s předchozí generací - jako to dělal při vydání Ice Lake nebo starších řad - srovnával s 12nm APU Picasso od AMD:

Pomiňme, že i zde jde o výběrové výsledky a v reálných testech má Ice Lake znatelnější převahu nad Picasso jen do zahřátí - při kontinuální zátěži začnou po chvíli frekvence klesat, až se dostanou (a výkon s nimi) - viz např. graf průběhu testu v Blenderu, který provedla ComputerBase.

Nechme pozici vůči konkurenci stranou. Intel se tímto krokem cíleně vyhnul srovnání obou generací, které bývaly obvyklou součástí prezentací nových produktů. Všimla si toho redakce webu Anandtech, která výsledky z obou grafů sloučila a přišla se zajímavým závěrem: Ve většině testů a to i když jde o jednojádrový výkon, kde se výhoda Comet Lake v podobě šestijádrové konfigurace neprojeví, je Ice Lake pomalejší. Pokud je rychlejší, je rozdíl na úrovni chyby měření. Skutečně rychlejší je Ice Lake oproti Comet Lake v jednom procesorovém testu z celkových jedenácti.

Zpětně se tak ukazuje, že když Intel při uvedení Ice Lake prezentoval tzv. „real-world“ testy, šlo spíše o výběr situací, ve kterých Ice Lake překonával své předchůdce jako byly Whiskey Lake nebo Coffee Lake-refresh. Ono je to ostatně vidět i na výsledcích široce rozšířených benchmarků - zatímco třeba v takovém CineBench dosahuje Ice Lake (178 bodů) lepšího jednojádrového výkonu než Whiskey Lake (173-174 bodů), ale ve vícejádrovém výkonu je slabší, tak naopak v GeekBench dosahuje Ice Lake nižšího jednojádrového výkonu (4794 bodů) než Whiskey Lake (4856 bodů) a ve vícejádrovém je rychlejší.

Loni tedy Intel tvrdil, že 10nm Ice Lake dosahuje vyššího jednojádrového výkonu než 4,8GHz Skylake (=Whiskey Lake Core i7-8665U), ovšem letos novými grafy neochotně přiznává (či spíše s ohledem na koncept grafů nechce ukázat), že 10nm Ice Lake je pomalejší než 4,7GHz Skylake (=Comet Lake Core i7-10710U).

Přestože nelze procesorům Ice Lake upřít modernější výbavu a výkonnější integrované GPU, jejich procesorový výkon Intel při loňském vydání poněkud přehypoval a nyní se s tím při prezentaci nové generace jen obtížně vypořádává.