Prezentace, o které je řeč, sice pochází z konce loňského roku, ale dosud jí nebyla věnována pozornost (patrně tehdy nebyla veřejně dostupná). To je docela škoda, protože k problematice náhrady GDDR5 pamětí má co říct.

Výše vyobrazený slajd znázorňuje, že s rostoucími energetickými nároky pamětí (narůstající frekvence a kapacita) bude nutné pro zachování TDP grafické karty snižovat energetické nároky GPU (tzn. nižší frekvence, méně výpočetních jednotek), takže nárůst výkonu (nikoli samotný výkon, jak znázorňuje graf) začne klesat. Energetické nároky dříve řešily především výrobní procesy, ale s jejich zpomalujícím se vývojem a vlivem fyzikálních limitů, je pozitivní vliv na spotřebu s každou další generací nižší.

Potřebujeme tedy nástupce GDDR5, který by přinesl alespoň srovnatelný nárůst energetické efektivity, jako právě GDDR5 před lety (u nich je třeba rozlišovat mezi energetickou efektivitou, tedy přenosovou rychlostí na watt a absolutní spotřebou - zatímco v prvním ohledu jsou GDDR5 dál než DDR3, tak lepších absolutních hodnot dosahují současné DDR3, což je dané velkým výkonnostním odstupem obou standardů).

Hynix vidí tři možnosti: První z nich by byly dále přetaktované GDDR5, jejichž potenciál ovšem končí (při zachování stávající spotřeby) na 8 Gb/s. Vzhledem k tomu, že dnes používáme moduly s přenosovou kapacitou 6 Gb/s, by taková rezerva byla velmi rychle vyčerpána.

Druhou možností je použití technologie differential signaling, díky níž se sice propustnost dostane na dvojnásobek, ale na úkor velkého nárůstu spotřeby. Tato možnost je v současnosti prakticky mrtvá, už energetické nároky nejrychlejších GDDR5 nejsou nijak excelentní, takže další růst není žádaný.

Třetí z cest nazval Hynix zkratkou HBM - High  Bandwidth Memory (paměť s vysokou propustností). Podstata HBM spočívá v nižších frekvencích (nižší energetické nároky) a výrazným rozšířením komunikačního rozhraní - sběrnice.

Graf znázorňující všechny tři cesty ilustruje možné nárůsty výkonu při použití těchto technologií (opět v situaci limitované maximálním příkonem). Patrné je, že další rozvíjení stávající technologie nemá přílišnou perspektivu.

Nástup HBM by přinesl zhruba 65% nárůst přenosové kapacity oproti GDDR5 při(?) 60 % energetických nároků. Na technologickou podstatu HBM se podíváme na další stránce...