Na toto téma se rozeběhla celá řada diskusí a spekulací - oficiálně totiž není známo prakticky nic. Jim Keller (na úvodním snímku vpravo) po dokončení Zenu opouští AMD a dosud vlastně ani není jasné, jaká byla jeho úloha na tomto projektu. Jeho osoba, či spíše osobnost, je totiž už po dlouhá léta obestřena určitou rouškou tajemství. Mezi počítačovými nadšenci byl vždy adorován jako klíčová osobnost zodpovědná za úspěch generací K7 a K8. Pokud se Zen povede, bude jeho jméno navždy spojováno i s touto architekturou. Oprávněně?

Kellerova minulost je nejvíce spojována s AMD a to i přesto, že v této společnosti strávil paradoxně minimum času. Nastoupil, když byl vývoj architektury K7 z 75 % dokončen a odešel po načrtnutí základních rysů K8. Navíc K8 - ta K8, kterou známe a která se dostala na trh - byl projekt daleko méně ambiciózní, než náčrt, který procesorový architekt v AMD zanechal. Dva roky ve společnosti udělaly z Kellera ikonu, kterou sice bezesporu je, ale nikoli kvůli procesorům K7 (na jejichž dokončení se podílel) a K8 (které nakonec obsahovaly jen několik z jeho myšlenek). Nynější éra (2012-2015) v AMD tedy byla delší než ona původní, legendární.

Díky tomu mu nelze upřít, že vývoj Zenu dozoroval od jeho počátku až po jeho konec. Měl ale na architekturu přímý vliv? Vlastně jediné, co na téma Zen prozradil, bylo, že procesorovému týmu sdělil, aby při vývoji nové architektury využil zkušeností z vývoje velkých i malých jader. Jenže jsou tu dva háčky. Přestože Keller působil jako hlava procesorového vývoje, samotný Zen na starost neměl. Tým, který jej vyvinul, vedla Suzanne Plummer, která v AMD pracuje 13 let. Z jejích slov je zřejmé, že shora nepřišly ani rámcové myšlenky nebo body, jak by architektura měla vypadat, čeho by se měla držet a podobně: „Poprvé za opravdu hodně dlouhou dobu jsme (jako inženýři) dostali naprostou svobodu a postavili nový procesor od nuly tak, jak jsme uměli nejlépe.“

Při diskusích kolem Kellerova odchodu navíc došlo najevo, že od svého nástupu dozoroval vývoj procesorů přímo Mark Papermaster (na úvodním snímku vlevo). Ten je sice obecně známý jako „ten člověk, který do AMD přišel z Applu“, ale v jeho minulosti hraje významnou roli 26 let v IBM.

Zdá se tedy, že Kellerova role v AMD byla jiná. Svět IT dobře reaguje na známá jména a nebylo by až tak nepochopitelné, pokud by AMD prostě investorům, nadšencům a médiím známé jméno dala. Pokud totiž AMD vyprodukovala jako zcela nový produkt cosi jako Bulldozer, pak jen málokterý pozorovatel bude natolik optimistický, aby věřil, že další zcela nový produkt - vyvinutý navíc v kratším čase a s menšími prostředky - bude něco lepšího. Aby svět IT v něco takového věřil, byla třeba záruka a tou se stal Keller. Od počátku jasné, že Zen nemůže překonat nebo vyrovnat produkt, který v té době bude mít Intel - AMD nemá k dispozici ani srovnatelný výrobní proces jako Intel, ani takový balík financí na vývoj, ani dlouhá léta, po která Intel piloval svoji architekturu, než z ní vzešel Skylake (či vzejde Kaby Lake). Pokud se ale Keller za projekt „zaručí“, bude všem jasné, že nevznikne další úlet, ale architektura v rámci všech možností, které AMD má, konkurující Intelu.

Zmínil jsem, že ona věta, kterou Keller vyzval vývojový tým k využití všech zkušeností s malými i velkými jádry, má dva háčky. Tím první byl fakt, že Keller tento tým nevedl a ani týmu nepředal žádné rysy, které architektura musí mít. Tím druhým je fakt, že ze skupiny lidí, která vyvíjela malé procesory, nezbylo v AMD prakticky nic. Byť za rozpuštění tohoto týmu byla AMD nejednou kritizována, nemohla tak úplně za jeho rozpad - de facto jen zavřela dveře prázdné kanceláře. Kolektiv, který vyvíjel malé jádro Bobcat, byl natolik malý a výsledek natolik ohromující, že zaujal vedoucí pracovníky Samsungu, kteří v té době sháněli procesorové inženýry pro vývoj projektu Mongoose. Šlo o mobilní ARM jádro vlastní architektury a Samsung jej chtěl nabídnout (=prodat) Applu. Že si Apple založil vlastní procesorový tým a o jádro Samsungu neměl zájem, už je jiný příběh, který ostatně v tomto kontextu ani není důležitý, protože na situaci nic nemění. Samsung přetáhl z AMD šéfinženýra projektu Bobcat a požádal ho o jména nejschopnějších kolegů, které následně přetáhl rovněž, Než AMD sehnala náhrady a opuštěná místa obsadila novými pracovníky, dostal se projekt Krishna / Wichita, nástupce Bobcatu, do velkého skluzu. Nahradil jej proto méně ambiciózní Jaguar, který sice pár základních rysů původního projektu převzal, ale v základu vyšel z Bobcatu, jenž byl v rámci omezených časových možností týmu vylepšen. Jistě si vzpomínáte i na to, že první generace APU s jádry Jaguar v podstatě nevyužívala prvků, které sice byly hardwarově přítomné (podpora pro turbo/boost, bezpečností ARM jádro ap.), ale pro které v době vydání nebyla dokončena softwarová podpora. Společnost zkrátka pracovala s tím, co měla a jak mohla.

S prostředky, které měl vývojový tým Jaguaru k dispozici, byl i tento výsledek impozantní, a tak si Samsung dovybavil svoji procesorovou divizi dalšími inženýry. AMD zareagovala v podstatě logicky - třetí tým jako náhradu předešlých dvou už dohromady nedávala - pokud by byl úspěšný, obratem by o něj opět přišla. Osoby, které se přímo podílely na procesorových jádrech Bobcat a Jaguar, a které v AMD dosud zůstaly, se patrně dají počítat na prstech. Jejich vliv na podobu Zenu proto nebude velký.

tajemné gesto Jima Kellera

Přesná úloha Jima Kellera v AMD zůstává nejasná. Lze sice narazit na řadu názorů, ale nesmíme opomíjet, že jde o spekulace. Ty zajímavější z nich pracují s možností, že tříletá éra v AMD byla domluvena již v roce 2012 a to mimo jiné z důvodu, že pro společnost ve stávající finanční situaci není únosné trvale platit člověka Kellerova formátu. Jeho rolí mohlo být nastavení klíčových projektů správným směrem - bez přímé účasti v nich a zároveň vytvoření určité záruky nebo spíš naděje, že je v přípravě architektura, která může procesorovou divizi postavit zpět na nohy.