Naposledy si takhle pustil ústa na špacír vývojář Ubuntu Oliver Grawert ve vlákně o případném vzniku forku Ubuntu MATE Remix. Připomenu, že MATE je „alternativní“ desktopové prostředí, fork původního GNOME 2, které sám Canonical opustil před pár lety ve prospěch vlastního Unity. MATE je ale spolu se Cinnamonem a odporem řady uživatelů k radikálním změnám (které přineslo Unity i GNOME 3) tím, co stojí za úspěchem nezávislé distribuce Linux Mint.

S plným vědomím toho, že nic nelže víc než statistiky a průzkumy (zeptejte se v České televizi na ty jejich předvolební) tvrdím, že statistiky návštěvnosti stránek jednotlivých distribucí na serveru DistroWatch mají jistou korelaci s realitou. Ubuntu je zde již dlouhodobě výrazně pod Mintem a prakticky ani vydání nové verze jej nad Mint neposune, ostatně často dlí i pod jinými distry jako třeba Debian či Fedora. Dokonce to vypadá, že by jej časem mohla předstihnout i Mageia, možná v době vydání Mageia 4. Zkrátka Ubuntu již není takový zářný tahoun jako dřív, zčásti si za to může přechodem na Unity, zčásti prosazováním Miru (když všichni jiní táhnou za dva provazy: X.Org a Wayland), zčásti šmírováním uživatelů a zčásti právě tím, že si občas nepohlídají, co jim padá v Canonicalu z úst.

Nyní tedy v debatě na téma MATE Remixu Ubuntu padla zmínka, že to není dobrý nápad, jelikož toto prostředí, resp. samotný Linux Mint (který v podstatě MATE Remixem je, sám totiž z Ubuntu vychází) neintegruje dostatečně rychle bezpečnostní záplaty atd. Remix by tak trpěl na děravý kernel, X.Org a podobné věci. Další z vývojářů Ubuntu, Benjamin Kerensa, dodal, že nemají jasno v tom, proč Mint nepoužívá tyhle bezpečnostní záplaty, ač to v Mintu omlouvají tím, že často učiní systém nestabilním. Vyjádření chlapců z Ubuntu týmu pochopitelně nevyznělo nějak agresivně či urážlivě, jen bylo dosti nepřesné a tak bylo jen otázkou času, než jej Clement Lefebvre, zakladatel Mintu, vyjasní.

Zjednodušeně řečeno, již v roce 2007 v Mintu objasnili, že slepé aplikování patchů tak, jak je vydává Ubuntu, není cestou Mintu. Ve výchozím nastavení tak je takové chování vypnuto, aplikovány jsou jen záplaty nižších úrovní a záplaty 4. a 5. úrovně, kam toto spadá, si může uživatel Mintu kdykoli sám zapnout. Pak se bude jeho Mint chovat z hlediska aktualizací jako běžné Ubuntu, ovšem je tu riziko, že to občas na něčem zazlobí. Kupříkladu Firefox pak je v záplatách 2. úrovně, takže je aktualizován bez prodlev: Firefox 25 vyšel 29. října a hned 30. října se objevil mezi aktualizacemi v Mintu.

Clement dodává, že opravdu neví, proč Canonical nechápe tato specifika Mintu, nicméně rozumí tomu, že kontroverze upoutává pozornost médií. On však nechce zbytečně ztrácet čas takovýmito nepodstatnými věcmi. No, moje sympatie si Mint získává stále víc a víc.