Rozhodně se chce vyhnout problémům, které měl on i jiní vývojáři s kernely řady 2.6. Tehdy ještě platilo staré pravidlo, že nová velká verze přichází s nějakou opravdu velkou novinkou. Takže zmíněná řada nabobtnala do verze 2.6.39 a vývojářům se skutečně číslování už pletlo. Přišel ostrý řez a kernel 3.0, který nebyl ničím výjimečný. Podobně to bude s kernelem 4.0, protože před těmi několika lety Linus prohlásil, že maximální číslo bude někde kolem dvacítky.

Ukazuje se, že linuxové jádro je už poměrně vyzrálé a tak nelze čekat nějaké revoluční novinky. De facto tak není důvod opouštět trojkovou řadu, ostatně na rozdíl od 2.6.x nese číslování pouze dvě čísla, nikoli tři. Ale zatím to dle hlasování vypadá, že většina lidí (aktuálně 56 % z 21500 hlasujících) chce čtyřku (možná proto, aby udělali Linusovi radost :-).

No, jak vidíte, někdy se v Linuxovém světě řeší opravdu kardinální problémy. Zlí jazykové by mohli říci, že velká čísla dělají starším pánům problémy. Vždyť se podívejme kupříkladu na systemd s jeho aktuální verzí 218. Ano, srovnání je to neférové, protože už ze samotné povahy projektů jako systemd a Pulse Audio plyne, že Lennart Poettering je mistr chaosu a nějaká čísla jej nemůžou rozhodit, nicméně na číslování příští verze linuxového jádra to nic nemění. To nadále podléhá „vrtochům jednoho Fina“…