Zen 2 přinesl segment Ryzen 9, tedy vlastně procesory o výkonu obvyklém pro pracovní stanice do běžného desktopu. Je pravdou, že již Zen a Zen+ s osmi jádry v tomto směru tvrdě konkurovaly osmijádrovým HEDT systémům Intelu za zlomek ceny, ale Intel HEDT nekončil na osmi jádrech a jeho konec způsobil až Zen 2.

Zen 3 se zaměřil na IPC a reorganizaci L3 cache (což pomohlo hrám), Zen 4 se zaměřil zejména na podporu vyšších taktů, L2 cache a prvotní implementaci AVX-512. Zen 5 pak přinesl implementaci AVX-512 s plným výkonem a rychlejší podporu FP výpočtů. V segmentu APU (notebooky) pak zvýšil počet jader.

x86 roadmapa Zen (AMD)

Zvýšení počtu jader v desktopu se dlouhodobě očekávalo se Zen 6. Reakce uživatelů jsou ale různé. Na jedné straně se ozývají hlasy, podle kterých bylo na tento krok pozdě už se Zen 5, na druhé straně stojí hráči, kterých je asi převaha a kteří tvrdí, že není potřeba více jader jako spíš zvyšování výkonu osmijádrových modelů. Což je z hlediska většiny současných her pochopitelné, ale z hlediska dlouhodobé strategie neudržitelné.

Na situaci se lze, krom pohledu herního a pracovního, dívat i ze strany trhu. Intel nyní vydal Arrow Lake, který počet jader nezměnil a se zrušením 40jádrového (8+32) Arrow Lake-refresh je zaručeno, že ani příští rok Intel počet jader nezmění. Buďto vydá stávající 8+16 Arrow Lake s trochu zvýšenými takty, nebo dojde na Panther Lake, ovšem opět v 8+16 konfiguraci a s jádry Cougar Cove, od kterých se čeká 5-13% navýšení IPC, tedy nic zásadního.

Intel uvažuje o návratu Panther Lake do desktopu, byť v nižší než původně zvažované konfiguraci (MLID)

Něco by Panther Lake mohl přinést proces Intel 18A (namísto stávajícího TSMC N3B), ale nic extrémního to asi nebude. Podle loňských projekcí TSMC měl mít Intel 20A provozní vlastnosti srovnatelné s TSMC N3B a Intel 18A zase s TSMC N3P, takže by nejspíš šlo o mírnou evoluční změnu.

Od Zen 6 se přitom očekává nasazení 3nm procesu (což by znamenalo větší generační posun než nasazení Intel 18A) a nárůst IPC kolem 10 %, jistě ne o mnoho horší. Důležité je zmínit i to, že zatímco se posun IPC (+5-13 %) v případě Intelu týká jen velkých jader, tedy části výkonu, v případě Zen 6 se nárůst IPC dotkne všech jader.

Alespoň z externího pohledu to tedy vypadá, že AMD přinese vyšší nárůst energetické efektivity i vyšší nárůst IPC než optimističtější varianta Intelu (Panther Lake). Jinými slovy, i bez navýšení počtu jader by se konkurenční pozice AMD zlepšila a šestnáctijádrový Zen 6 by překonal libovolnou z obou možností, se kterými Intel pro konec příštího roku počítá.

Výhodou Intelu může být, že své řešení dostane na trh o několik měsíců dřív než AMD, koncem roku 2025, zatímco o AMD Zen 6 se proslýchalo, že vyžadoval nějaké práce navíc a na trh se asi dostane až v prvním pololetí 2026 (podle některých zdrojů možná již na CES, podle jiných později). Aktuálně to však vypadá, že by i v šestnáctijádrové konfiguraci nabídl více než cokoli, co se aktuálně očekává od Intelu.

Je tedy otázkou, jestli vůbec AMD bude mít důvod pouštět na desktopový trh cokoli nad rámec šestnácti jader. Největší prodeje se v současném desktopu odehrávají v segmentu herních procesorů (kde uživatelé 24 jader neocení) a při cenách a výrobních kapacitách 3nm procesu je v podstatě otázkou, co by AMD vydání 24jádrových modelů (8× Zen 6 + 16× Zen 6c?) vlastně přineslo. Alespoň podle stávající situace se totiž zdá, že drtivá většina uživatelů spíše než Ryzeny 9 ocení Ryzen 7 s V-cache / X3D.

Z hlediska trhu by dávalo větší smysl urychlení příprav standardních ≤16jádrových modelů, aby byly na trhu co nejdříve po vydání Panther Lake a ponechání ≤24jádrové konfigurace Zen 6 jakožto konkurenci pro další generaci Intelu, 8+32jádrového Nova Lake chystaného na rok 2026.