Pro ilustraci můžeme připomenout úporné vnucování prohlížeče, ukládání historie v privátním režimu, držení pseudoexkluzivity Edge ve vztahu k přehrávání 4k videa z Netflix nebo nemožnost odinstalovat jednou nainstalovaný prohlížeč. Tyto události se střídaly s pozitivními zprávami, kdy to užuž vypadalo, že Microsoft nebude s vnucování Edge uživatelům tak úporný, nebo že bude rozumněji nakládat s uživatelskými daty.

Když už se Microsoftu podařilo uvést Edge pro Windows 7 korektním způsobem, kterým si nenaštval uživatele, nebylo by to ono, kdyby ihned poté nešlápl celou podrážkou do… čehosi nevonného. Uživatelské diskuze se začínají plnit zkušenostmi lidí, kteří si po vynucené instalaci Edge na Windows 10 všimli, že se během inicializačního procesu děje něco nekorektního.

V procesu, který Microsoft po instalaci spustí, aniž by se uživatele zeptal a aniž by uživatel měl možnost ho zrušit, Edge bez oznámení a bez svolení uživatele importuje uživatelská data, která mají uložená prohlížeče Firefox a Chrome. Podle popsaných zkušeností jde nejen o weby, které uživatel navštěvuje, ale i přihlašovací údaje (jeden z uživatelů si toho všiml právě proto, že ho prohlížeč po prvnímu spuštění přihlásil, aniž by mu přihlašovací údaje poskytl).

Microsoft se tedy ani neptá a nakládá s uživatelskými daty, jak se mu to hodí. Při takovém přístupu se nedá očekávat, že Microsoft bude s uživatelskými daty nakládat tak obezřetně, jak by uživatel očekával. Ze zkušenosti z jednoho z diskutérů pak vyplývá, že i v případě sestřelení procesu přes Task Manager Edge import uživatelských dat z ostatních prohlížečů provede. Očekávání, že uživatel bude mít kontrolu nad vlastními uživatelskými daty, je v podstatě sci-fi.