„Rozmyslete si to. Přinese to obrovský negativní dopad na váš ekosystém a dočkáte se jen negativních reakcí ostatních výrobců. Tohle není odvětví, ve kterém byste byli dobří, opravdu si promyslete, co děláte.“

Přesně tato slova v roce 2012, jako reakci na odhalení plánů s tabletem Surface, adresoval J. T. Wang z Aceru společnosti Microsoft. Tehdejší nálada naplněná velkým očekáváním nepřipouštěla, že by Wangův výrok mohl být něčím víc než jen hysterickou reakcí ředitele firmy, který se obává, že ho dosavadní partner chce připravit o zákazníky. Nakonec měl Wang pravdu.

Surface provázely dětské nemoci, které by uživatel u hardwaru této cenové relace zrovna neočekával - praskající plasty, stírající se loga i potíže se zvukem. Popularitě nepřidal ani fakt, že v případě řady Surface Pro získal koupí 64GB modelu uživatel reálně 32GB - rovnou polovinu diskové kapacity totiž zabral operační systém.

Microsoft se pokoušel zvednout dojem exkluzivity svého tabletu i umělým omezením dostupnosti - aby se o Surface hovořilo jako o produktu, o který se prodává rychleji než vyrábí. Jak to bylo ve skutečnosti, prozradila v následujícím kvartálu finanční zpráva, podle které Microsoft odepsal skladové zásoby Surface RT za téměř miliardu dolarů. Za další půl miliardu pak Microsoft naplánoval reklamní kampaň, která měla vést k podpoře prodejů.

To ale jen pro ilustraci. Mnohem podrobněji rozebral finance související s tímto fenoménem ComputerWorld a dospěl k číslu $1,7 miliardy (asi 35 miliard Kč), což je částka, kterou společnost na Surface prodělala.

Jen těžko si lze představit, co by se muselo stát, aby projekt Surface alespoň začal vydělávat. Pro Microsoft ale může být výhodné jej podporovat i jako ztrátový, protože má pozitivní vliv na výsledky softwarové divize (počet prodaných licencí) a nepřímo může stimulovat i ostatní výrobce k vývoji lepších produktů s OS Windows. Otázkou je jen, jak velká ztráta v rámci jednoho projektu je pro Microsoft dlouhodobě akceptovatelná.