Začneme tam, kde jsme skončili minule. Ukázalo se, že od léta již neroste (případně mírně klesá) procentuální zastoupení systémů, které běží na Windows 10. Tuto formulaci je třeba zdůraznit. Jde totiž o procento systémů, které aktuálně běží na Windows 10. Tedy o trošku jinou metriku, než kterou je tzv. zastoupení na trhu (tj. procento kopií operačního systému, které se daný měsíc prodá) a taky trochu jinou metriku, než je počet distribuovaných kopií (tj. metrika v absolutních číslech).

I když to nemusí být na první pohled zjevné, podíl na trhu (=prodeje vyjádřené v procentech) nemusí korespondovat (a obvykle nekoresponduje) s aktuálním zastoupením. Aktuální zastoupení totiž odráží i systémy, na kterých byl operační systém nainstalován před sledovanou dobou a pouze ve sledované době (zpravidla posledním měsíci) fungují.

• Windows 10 už téměř nikdo nechce

Další rozdíl mezi těmito metrikami tkví v tom, že prodej jedné licence Windows 10 nemusí znamenat, že na světě poběží o jeden systém s Windows 10 víc. I když pomineme efekt skladů, který přináší určitou prodlevu mezi prodejem licence mezi Microsoftem a výrobcem počítače a reálným spuštěním počítače na stole uživatele, je tu možnost downgradu. Tentokrát není řeč o navrácení k původnímu systému po bezplatném upgradu, ale o klasickém downgradu na starší verzi operačního systému, který mohou legálně spáchat i uživatelé, kteří vlastní pouze licenci k Windows 10. Tuto možnost nabízí Windows 10 Pro, které svému majiteli umožňují legální bezplatný downgrade na Windows 8.1 Pro nebo Windows 7 Professional. V kontextu zastoupení na trhu se to může promítnout tím způsobem, že ač podíl Windows 10 na trhu poroste, podíl v aktuálním zastoupení (tedy reálně běžících systémech) neporoste. Prodá se sice licence Windows 10, ale zákazník reálně poběží na Windows 7 nebo 8.1.

Tento jev se ale dosud nemusel projevit naplno. Pokud zákazník při koupi nové sestavy preferoval starší verzi Windows a ani výhledově neuvažoval o desítkách, mohl si koupit sestavu s Windows 7 nebo Windows 8.1. Tato možnost ale nyní končí, Microsoft s koncem října ukončil distribuci OEM licencí těchto operačních systémů. Po vyprodání skladových zásob takové sestavy zmizí z pultů. Je proto možné, že uživatelé preferující starší verze OS nyní sáhnou po Windows 10 PRO a následně provedou downgrade. Rozpor mezi podílem na trhu (tedy prodejem licencí) a skutečným zastoupením se proto koncem roku může ještě trochu prohloubit.

Nicméně je třeba zohlednit i fakt, že většina zákazníků, která si kupuje sestavu s předinstalovaným systémem, ji bude používat tak jak je, takže i když podíl downgradujících uživatelů může stoupnout, půjde o menšinu, která výsledná čísla neovlivní více než v jednotkách procent. Zmínku si zaslouží i skupina uživatelů, která volí Windows 10 záměrně. Patrně největší procento této skupiny tvoří hráči, jejichž motivace je jasná: DirectX 12. Nové API je Windows 10-exkluzivní a bonusy v poklesu nároků na procesor a naopak zvýšení výkonu (asynchronní shadery ap.) nejsou zdaleka zanedbatelné.

Zatímco statistika netmarketshare, která (dá se říct) hodnotí situaci globálně bez ohledu na typ uživatele, dává Windows 7 zhruba 48% zastoupení a desítkám jen 23 %, na Steamu, kde jsou sledovaným vzorkem hráči, je situace prakticky opačná. Podíl Windows 10 64bit stále stoupá (v říjnu o 0,7 %) a dosahuje 48% zastoupení a Windows 7 64bit se již přibližují 28 % a jejich podíl stále klesá. Nejjistější pozici má Microsoft s desítkami evidentně mezi hráči. Díky strategii s exkluzivní vazbou DirectX 12 na operační systém. V této skupině lze předpokládat téměř nulový podíl downgradů u nových sestav, každá prodaná licence desítek bude znamenat další systém běžící na tomto OS. Protože se navíc blíží doba předvánočních nákupů, lze očekávat, že záříjová a říjnová stagnace mohla být jen dočasnou záležitostí a s přelomem roku chytnou desítky druhý dech.