Vysoké napětí?

Někteří uživatelé si stěžovali, že podle monitorovacího softwaru běží Ryzen 3000 v klidu na zbytečně vysokém napětí a pokud se odinstalují ovladače čipsetu a ponechá se jen generický ovladač, pak tento problém není. Podle AMD je ale vše jinak a spíš naopak. Mnohé aplikace, které monitorují činnost procesoru, vysílají každému jádru požadavek každých 200 milisekund, přičemž tato zátěž může trvat až 20 milisekund. Protože se opakuje, vnímá ji procesor jako nízkou kontinuální zátěž a běží při vyšších taktech a tím pádem i s vyšším napětím.

Naopak bez ovladače pro čipset je procesor řízen softwarem Microsoftu, který reaguje v několikanásobně delších časových intervalech. Na krátkou zátěž vůbec nestihne zareagovat, procesor zůstane na nejnižších taktech, i když obdrží požadavek ke zpracování a uživatel pak vidí v monitorovacím softwaru nižší napětí.

Nízký boost?

Někteří uživatelé a recenzenti si všimli, že na některých základních deskách nedosahují nové Ryzeny plného jednojádrového boostu, ale že se frekvence drží o 50-100 MHz (možná i o 150 MHz) níže než uvádí specifikace. Na deskách, kde se tento problém projevuje, lze rovněž pozorovat, že standardním boostem dosahovaná frekvence může lišit v závislosti na kusu procesoru. Prozatím se zdá, že tento problém nemají desky společnosti Gigabyte, ve kterých procesory dosahují boostu (±25 MHz) a žádné citelnější výkyvy v boostových taktech v závislosti na kusu procesoru se nedějí.

U některých desek by mělo dojít k mírnému zlepšení při použití některého z aktuálnějších BIOSů. Každopádně lze očekávat, že až výrobci desek s AMD odhalí jádro problému, přijde nová vlna BIOSů, která tento nedostatek odstraní. Z hlediska uživatele to může znamenat kosmetické navýšení jednojádrového výkonu (1-2 %) oproti tomu, co viděl v některých recenzích.