Dostalo se mi do rukou ACD Best of Bára Basiková od vydavatele Almost Compact Disků Monitor-EMI. Vzadu se na mne smálo varování, že pokud bych chtěl toto CD kopírovat, mám po legraci. Protože mne takováto ACD velmi přitahují, podrobil jsem ho důkladnější analýze. Deska je postižena "ochranou" Cactus Data Shield 200 (CDS 200.0.4) a zřejmě ještě něčím navíc

Nejprve mne docela naštvalo, že po zasunutí tohoto ACD do počítače se spustil jakýsi program, který se bez jakéhokoli dotazu začal kontrolovat integritu a to, zda jede na tomto PC poprvé. Povedlo se mi ho snad zarazit dříve, než mi v PC něco změnil. Kvůli takovýmhle věcem mám Autorun standardně vypnutý, ale teď jsem něco zkoušel a měl jsem ho výjimečně zapnutý. Snažím se udržet si Wokna co nejjednodušší a nezanášet si je kdejakým smetím.

Na zadní straně je upozornění, že je deska je přehratelná i na PC se systémem Windows. Když jsem si nakonec jejich player vyzkoušel, tvrdil, že hraje s bitrate 48 kbps. Zvuk tomu docela odpovídal. To je opravdu paráda za ty prachy. Ale jedna věc je již upravená. Nikde na desce není logo CD-DA. A je to pravda, tato deska tomu standardu nevyhovuje a měla by být v obchodech spolu s mnoha dalšími takto či podobně postiženými deskami umístěna odděleně od běžných, kvalitních CD, aby uživatelé věděli, že můžou mít problémy. Tyto desky by měly být také znatelně levnější, protože zákazník si nekupuje standardní kvalitu.

Deska se tvářila jako datová a na audio stopy se nešlo programem Exact Audio Copy na některých mechanikách dostat. U tohoto typu kaktusu (CDS 200) ale skoro vždy pomůže v programu EAC feature "Detect TOC manually". U některých mechanik, jako je například vypalovačka Plextor se zapnutou Single session nebo Yamaha CRW-F1, není nutno dělat ani to. Takže deska se v EAC bez problému zkopírovala na disk a člověk by mohl mít dojem, že má vyhráno, udělá si kopii a může ji přehrávat v plné kvalitě na libovolném zařízení. Na první pohled i poslech to tak je. Ale po podrobnějším prozkoumání přišlo překvapení. Protože program EAC hlásil při kopírování problémy, porovnal jsem audio soubory, získané z různých mechanik. Soubory nebyly shodné jako u běžných originálů nebo kopií se standardní kvalitou, ale lišily se řádově v tisících vzorcích. Zkoušel jsem různé režimy EAC, Secure Mode, Paranoid Mode, ale nikdy jsem z různých mechanik nedostal data shodná. Protože toto se mi stává pouze u poškozených CD, zkontroloval jsem povrch. Kromě malého škrábance na konci desky tam žádné další poškození ale nebylo. Test programem PlexTools ale ukázal, že na ACDéčku je přes 9000 neopravitelných chyb v audio datech. Takto katastrofální výsledek jsem ještě na nepoškozeném originálu neviděl. Skoro všechny ostatní, co mně prošly rukama, měly doposud NULA těchto chyb.

Zkusil jsem tedy desku nahrát digitálně z CD přehrávačů Sony SCD XB770 QS, Sony CDP XE 530, Marantz CD6000SE a Teac CRW 800. Po srovnání ofsetu jsem zjistil, že soubory z CD přehrávačů jsou shodné pouze u obou Soňáků (zřejmě používají shodné protichybové algoritmy), ale jinak se neshodují ani mezi sebou, ani s jakýmkoliv souborem z PC mechanik. Porovnáváním rozdílných vzorků jsem zjistil, že se jedná o interpolace. Kde se tam tolik interpolací vezme? Pokud by tyto chyby byly vneseny na záznam vydavatelem záměrně, musely by mít shodné rozložení u všech originálů. Zkusil jsem porovnat dva originály opět pomocí volby Test CD v programu PlexTools. A opravdu, drtivá většina chyb byla na stejných místech, jenže díky běžným výrobním vadám a zřejmě velice malé odolnosti tohoto ACD na poškození se objevují na originálních ACD i chyby rozdílné (výsledek testu prvního originálu a druhého - TXT). A protože přístroje mají různou úroveň obvodů protichybové ochrany a různé algoritmy pro aproximaci nečitelných vzorků, objeví se rozdíly v datech při čtení v různých přístrojích a díky snížené odolnosti ACD i při čtení různých originálů ve stejném přístroji - když jsem přečetl data z různých originálů na stejném přístroji, lišila se na desítkách míst.