Závěr je asi takový: Toto ACD je velice náchylné k poškození. Takže co nejdříve udělat kopii! A když se na kopii ještě přidá CD-Text, který nevím proč vydavatel (na rozdíl od kaktusů) svým zákazníkům vytrvale odpírá, tak konečně můžete mít dobrý pocit, že teprve CD-R kopie tohoto ACD je opravdu kvalitní. Jen pro klid duše jsem vyzkoušel kopii přehrávat v různých zařízeních. Měla CD-Text, který jsem si tam doplnil a audio data se přečetla všude shodně, v PC mechanikách i stolních přehrávačích a Test CD skončil podle očekávání s NULA chybami.

Tak vidíte, co jsou nám někteří vydavatelé schopni naservírovat. Záměrně pokaženou desku s více jak devíti tisíci chybami, kterou nás doslova nutí buď si kopírovat, anebo se smířit s velikou citlivostí této desky na poškození. O přístupu vydavatele k zákazníkovi velmi dobře vypovídá i to, jak se vydavatel staví k zařazování CD-textu na desky. O něm se nám může na originálech jen zdát. Pokud chci mít CDčka s CD textem, musím si je sám vypálit.

A ještě jedna věc mne zarazila. V sedmé skladbě se asi po 8 vteřinách rychle a plynule stáhne zvuk na digitální nulu, je tam asi 1 a čtvrt vteřiny pauza a pak se pokračuje. Na asi 37. vteřině je v této skladbě opět nějaké trochu rušivé ztišení. Takto se to chová na obou originálech, ve všech přehrávačích, na Sony, v Marantzovi i v PC. Pokud je to záměr autora, je dost divný a rušivý a pokud je to chyba, není snad už co dodat.

A souhrn celého článku:

Kopie CD může být díky "snahám" vydavatelů podstatně lepší, než originál.