Asi je každému jasné, že platforma „Brazos“ nebude patřit k „trhačům rekordů“, míří totiž na opačný konec výkonnostního žebříčku a soudě dle taktů bychom tipovali, že se dostane až na jeho samotnou špičku. Hned první dva obrázky hovoří o tom, kam AMD s platformou „Brazos“ míří: měla by to být konkurence k Atomům, dokonce hodlá AMD procesory „Zacate“ v nettopech stavět proti Intelovým Pentiím, zde už by mělo dojít i na občasné hraní nenáročných her.

 

Jak uvidíte v tabulce chystaných modelů, „Ontario“ na to hraní opravdu moc nebude, jeho grafika poběží v rámci úspory energie pouze na 280 MHz, zatímco v „Zacate“ to bude skoro dvakrát tolik, konkrétně rovných 500 MHz. Konkrétní „marketingové“ pojmenování procesoru ještě neznáme, ale modelová čísla a takty by měly být následující:

Označení grafiky bude asi spíše orientační, i když není vyloučeno, že se tak skutečně bude v počítači hlásit. Každopádně GPU integrované v procesoru je postavené na základech Radeonů HD řady 5000, pouze má navíc AMD UVD3 Engine, jako Radeony HD 6000.

Součástí APU je také PCI Express řadič, je zde tedy (stejně jako u Intelu) prakticky celý severní můstek, k němuž pak jižní můstek hraje roli čipsetu. Nebude se mu už říkat jižní můstek, ale „Fusion Controller Hub“ (FCH). Řeč bude zejména v počátcích o čipu „Hudson“ M1 a nebudeme daleko od pravdy, když si pod ním představíme starý známý SB850 (on to nebude přímo SB850, má trochu jiný počet pinů, ale FCH je na něm postavený, což napovídají i parametry).

Pokud jde o dělení platformy „Brazos“ na netbooky a notebooky, pak obrázky níže naznačují jeden základní rozdíl. Netbook nepočítá s přídavnou diskrétní grafikou, což se podepisuje i na rozložení komponent v dané platformě. U notebooků přídavná grafika (že bychom se mohli těšit na nějaké rozumné přepínání?) obsadí všechny čtyři použitelné PCI Express linky procesoru – ano, bude připojena pouze přes PCI Express ×4, byť druhé generace. Pak budou muset být obě síťovky (gigabitová i Wi-Fi) navěšeny na čipsetu za pomalou spojkou s procesorem v podobě spoje o rychlosti PCI Express ×4 první generace (to je ono rozhraní UMI, což není nic jiného než pro operační systém transparentní PCIe ×4 první generace za použití nějakého proprietárního komunikačního protokolu – stejně to dělá i Intel s DMI).

 

Naproti tomu v případě netbooku (a notebooku, který si vystačí s grafikou integrovanou) mohou být tyto komponenty navěšeny přímo na procesoru. Očekáváme také, že na PCI Express bude kdesi navěšen také USB 3.0 řadič.

Momentálně na nás celá platforma působí jen jako integrace grafiky a severního můstku do procesoru čistě proto, že „Intel už to taky tak má“. Zatím nezbývá než doufat, že grafika AMD bude na rozdíl té v procesorech Intel alespoň schopna vypomáhat procesoru, což ovšem bude chtít také podporu ze strany tvůrců aplikací a tam asi bude základní kámen úrazu. Prozatím to prostě bude jen platforma, která má grafiku v procesoru, což uživatel od řešení grafiky integrované v čipsetu v podstatě nepozná (to se projeví nanejvýš ve spotřebě a tedy výdrži na baterie, k tomu ovšem v AMD udělali také úsporné jádro „Bobcat“, na jehož výkon jsme asi zvědavi nejvíce hned po výkonu integrované grafiky).