Prohlášení Švédska

V průběhu jednaní mělo Švédsko značné výhrady ohledně návrhu Komise na prodloužení doby ochrany zvukových nahrávek.

V souvislosti s obecnou úpravou autorského práva Švédsko vždy zdůrazňovalo význam zohlednění všech relevantních aspektů a zájmů zúčastněných stran, jehož cílem je udržení spravedlivé rovnováhy v rámci systému autorského práva. Považujeme to za zásadní předpoklad pro úspěšné zachování důvěry v systém autorského práva do budoucna.

Prodloužení doby ochrany zvukových nahrávek v navrhované podobě není ani spravedlivé, ani vyvážené. Hrozí proto, že úcta v autorské právo jako takové bude ještě více oslabena. Takový vývoj je velice nešťastný pro všechny, jejichž živobytí na ochraně autorského práva závisí.

Švédsko vidí řadů důvodů k zavedení opatření, jejichž cílem bude zlepšení situace profesionálních hudebníků a jiných umělců, kteří často pracují za ekonomicky nepříznivých podmínek. Prodloužení doby ochrany však této skupině samo o sobě žádný prospěch nepřinese.

Na základě těchto skutečností Švédsko vyjadřuje politování nad rozhodnutím o přijetí návrhu, kterým se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/116/ES o době ochrany autorského práva a určitých práv s ním souvisejících.

Belgické prohlášení

V souvislosti s návrhem směrnice o době ochrany autorského práva a určitých práv s ním souvisejících se Belgie domnívá, že prodloužení doby ochrany není vhodným opatřením ke zlepšení situace výkonných umělců. Navíc se domníváme, že negativní důsledky, jež z návrhu vyplývají, převažují nad výhodami, které přináší. Uvedený návrh proto nemůžeme podpořit.

Zdá se, že z daného opatření budou těžit především producenti nahrávek a nikoli výkonní umělci, že pro většinu výkonných umělců bude mít pouze velice omezené důsledky, že vyvolá nepříznivé důsledky z hlediska přístupu ke kulturním památkám, a to např. v knihovnách a archivech, a že vytvoří další finanční a administrativní zátěž pro podniky, vysílací organizace a spotřebitele. Celý navrhovaný balíček se proto jeví jako nevyvážený, jak ostatně potvrdila celá řada akademických studií ¹ .

Zároveň je třeba vzít v potaz, že v nedávné době bylo Komisí přijato několik iniciativ, které jsou s návrhem zřetelně propojeny a mají na něj dopad, popřípadě byly takové iniciativy ohlášeny ve sdělení Komise ze dne 24. května 2011 ² . K těmto iniciativám patří například návrh směrnice o osiřelých dílech, nová iniciativa o kolektivní správě a nová iniciativa o on-line distribuci audiovizuálních děl. S ohledem na tento široký přístup k autorským právům na vnitřním trhu se domníváme, že by bylo rozumné opětovně přezkoumat vhodnost daného návrhu právě ve světle tohoto širokého přístupu.

1. Viz např. „Návrh směrnice o prodloužení doby ochrany autorského práva – cesta zpět“, Centrum pro politiku duševního vlastnictví a management (CIPPM, univerzita v Bournemouthu), Centrum práva duševního vlastnictví a informačního práva (CIPIL, univerzita v Cambridge), Institut informačního práva (IViR, Univerizita v Amsterdamu) a Ústav Maxe Plancka pro právo hospodářské soutěže a daňové práva (Mnichov); N. HELBERGER, N. DUFFT, S. VAN GOMPEL, B. HUGENHOLTZ, „Nikdy navždy: proč je prodloužení doby ochrany zvukových nahrávek špatný nápad“, EIPR 2008, 174; S. DUSOLLIER, „Výkonní umělci jako rukojmí“, Auteurs & Media 2008, 426.
2. Sdělení Komise ze dne 24. května 2011, Jednotný trh práv duševního vlastnictví – podpora kreativity a inovací za účelem zajištění hospodářského růstu, vysoce kvalitních pracovních míst a prvotřídních výrobků a služeb v Evropě, KOM (2011) 287.

Sami vidíte, že Belgičané to vystihli tak, jak bylo řečeno na předchozí straně: jde o to, že největší prospěch z toho nebudou mít umělci, ale držitelé kopírovacího monopolu. Stejně jako Švédové se domnívají, že už tak vlažný postoj veřejnosti k autorským právům a obecně duševnímu vlastnictví bude tíhnout ještě více do negativa.

Závěrem je třeba dodat, že členské státy bez ohledu na to, zda se změnou směrnice souhlasily, či nikoli, budou muset zapracovat její nové znění do vlastní legislativy do dvou let.