Takové je mimo jiné zdůvodnění toho, že do zákona nebyly zahrnuty softwarové patenty, resp. implementace práva kolem sw patentů. Přijetí zákona přitom na Novém Zélandu předcházela 5 let trvající diskuse doprovázená prodleními a intenzivním lobováním zájmových skupin (výrobců softwaru). Zákon byl poprvé připraven v roce 2008, o dva roky později pak jedna z komisí doporučila totální ban softwarových patentů, což bylo loni v srpnu zvráceno jiným rozhodnutím. Nakonec se ale situace opět obrátila ve prospěch zákazu sw patentů (skoro to připomíná rozhodování českých politiků :-).

Novozélandský ministr Craig Foss označil zákon za významný krok, který dále popožene inovace v zemi. V Novém Zélandu dle jeho slov volí cestu, kdy dávají firmám větší prostor k flexibilitě v adaptování a vylepšování vynálezů, zatímco nadále ochraňují základní inovace.

Rozhodnutí přijmout zákon v této podobě střízlivě zhodnotil Paul Matthews z Institute of IT Professionals. Podle něj je dnes prakticky nemožné - v případě platnosti softwarových patentů - vyvinout nový software, aniž by tak došlo k porušení doslova stovek takových patentů.

Softwarové patenty bývají přirovnávány k produkci Hollywoodu. Jenže je zde jeden podstatný rozdíl: zatímco Hollywood produkuje umělecká díla (ve smyslu, že jde v principu o skutečně ojedinělý výtvor dané osoby či osob), sw patenty popisují matematické principy, jejichž odhalení může nezávisle na sobě provést milión lidí v různých časových obdobích, bez návaznosti na čísi předchozí shodný objev principu. Zamítnout sw patenty samozřejmě do jisté míry znehodnocuje investice firem do vývoje - jelikož jim nedá právo podržet si (byť jen po nějakou dobu) exkluzivitu, ale na druhou stranu, přiznání sw patentů jednoznačně zabrzdí vývoj tím, že malá garážová firmička nemůže nastartovat svůj chod s vynikající myšlenkou, jen proto, že její dílčí složku si před pár dny někdo jiný patentoval.

Osobně jsem proti sw patentům. Věda vždy stála na svobodném sdílení objevů principů fungování věcí a nejinak by tomu mělo být i v informatice. Ostatně jak bychom dnes fungovali, kdyby si Isaac Newton patentoval integrální počet? Nebo snad Gottfried Leibniz?