OCZ uvedla enterprisová SSD Z-Drive 6000/6300 s NVMe U.2 a dual-port rozhraním
OCZ pod Toshibou je zpátky při síle, po hi-endových SSD Vector 180 pro spotřebitele, i základních modelech jako Vector 150, přichází s produktovou řadou zcela opačného spektra. SSD řad(y) Z-Drive 6000 a 6300 jsou vysoce výkonnými modely s obrovskými kapacitami, které využívají na protokol NVM Express, tak formát U.2 a SAS rozhraní, šifrovací funkce, bezpečné mazání SSD, vysokou dostupnost atd.
Jedním z nejzajímavějších taháků ale bude dual-port provedení, kdy dané SSD poskytuje dva nezávislé přístupové kanály, takže k SSD mohou přistupovat dva hostitelské systémy nezávisle na sobě. Výkonu i pro toto je zde dost, latence je pouze 25 až 30 µs, IOPS dosahují až k 700 000 při náhodném čtení 4k bloků a garantováno je trvalé udržení 160 000 IOPS pro zápis 4k bloků a rychlosti sahají k 2900 MB/s při sekvenčním čtení, resp 1900 MB/s při sekvenčním zápisu. Nabízené kapacity končí pro Z-Drive 6000 na i 6300 na 6,4 TB (resp. 6400 GB). Je zde přitom velká rezerva pro vadné bloky, reálně osazená kapacita nejvyšších 6,4TB modelů je totiž 8 TB.
Použité čipy jsou předposlední generace, tady 19nm MLC Toshiba. OCZ garantuje 1 kompletní přepsání SSD denně při 5leté záruce, tedy nejméně 1800+ přepisů celého prostoru SSD pro modelové řady 6000 a 6300 Max Capacity, modelové verze Z-Drive 6300 a 6300 AIC zvládnou 3 přepisy prostoru denně, tedy nějakých 5500 přepisů celého prostoru SSD. Toto je životnost více než luxusní, byť je třeba mít na vědomí, že SSD jsou určena pro velké zatížení.
SSD mají zabudovanou ochranu proti přehřívání a jsou schopna v případě krize snižovat svůj výkon (thermal throttling). Uživatel může v řízení nastavit, zdali SSD bude konzumovat maximálně 15, 20, nebo 25 W (typická spotřeba SSD za běhu je 25 W, idle spotřeba je 9 W), od čehož se pak odvozuje maximální výkon, ale právě i tepelné charakteristiky. SSD jsou přímo dostupná jak v klasické U.2 podobě, tak osazená na přídavné PCI Express 3.0 kartě. Jinak ovladač NVMe 1.1b, který k SSD přísluší, byl speciálně validován v University of New Hampshire Interoperability Lab a je dostupný pro Windows, Linux a VMWare.