Zatímco na jedné straně slýcháme obavy z ekonomické krize v důsledku koronavirových opatření, na straně druhé řeší výrobci řady komponent bezprecedentní poptávku, kterou nejsou schopni uspokojit. Když nečekaně vyletěla poptávka po hardwaru na jaře (nejvíce v dubnu), zdálo se, že lidé zavření doma využili této příležitosti k upgradům, takže po zbytek roku bude poptávka slabší. Chyba lávky. Poptávka vyletěla raketově nahoru a v listopadu zákazníci skoupili, co se dalo. Jak potvrdily praktiky překupníků, není pro mnoho lidí problém zaplatit ani o 30-50-70 % vyšší částky než jaké odpovídají doporučeným cenám výrobců.

Před pár dny jsme vás informovali o obavách výrobců grafických karet, kteří upozorňují na logistické problémy. Přepravní kapacity, v důsledku útlumu osobní přepravy, jsou výrazně nižší a o ty, které zbývají, se tyto společnosti přetlačují s Applem. Pokud se kapacitu na přepravu podaří zajistit, stojí 3× více, než je obvyklé. Ač by se mohlo zdát, že nic obtížnějšího, než se o přepravní kapacitu přetlačovat s mnohonásobně větším a bohatším Applem výrobce grafické karty potkat nemůže, opak je pravdou.

Výrobci hardwaru obecně (tedy nejen grafických karet) si začínají stěžovat na stejný problém. Upozorňují ovšem, že se bude gradovat, neboť kapacity letecké přepravy v blízké době vyčerpají farmaceutičtí giganti, které začnou celosvětově distribuovat vakcíny proti COVID-19. Tyto firmy jsou sice jednotlivě o něco menší než Apple (alespoň co do obvyklých ročních tržeb), ale v součtu jej svojí ekonomickou silou překonávají a protože jejich zákazníky často budou vlády jednotlivých zemí, budou mít jejich podporu. Paradoxně tak virus, který výrobu hardwaru rozproudil, v další fázi výrobu hardwaru utlumí.

Po grafických kartách a procesorech jsou třetí nejohroženější displeje. Při jejich výrobě se používá řada (různých typů) komponent a stačí nedostatek jediného, aby nebylo možné produkt expedovat. Nedostatek přepravních kapacit si nelze představovat jako problém řešitelný zaplacením jednoho spoje z místa A do místa B, ale spíše jako problém mezi výrobcem a dvaceti různě sídlícími odběrateli součástky C, výrobcem součástky D a jeho patnácti všemožně působícími odběrateli. Z druhé strany pak výrobcem LCD, který potřebuje součástky C, D, E, F, G od různých výrobců, aby z nich mohl smontovat funkční displeje a rozeslat je odběratelům H, I, J, K… na různých místech zeměkoule.