Co si domů přinesete

Protože jsou flash paměti malé, bývají velmi často baleny velmi efektně, aby na sebe v regálech náležitě upozorňovaly. Na první pohled zaujme nápis 10letá záruka u Corsair Voyager. ATP (má to napsané na druhé straně obalu) nabídne ale jen klasické 2 roky.

Bohatší výbavu má na první pohled Corsair. Při bližším ohledání ale zjistíte, že navíc má vlastně jen USB kabel. ATP má potřebné utility nahrané přímo v sobě. Je ale pravda, že šňůrka Corsair je hezčí a i víc vydrží.

Nástroje jsou téměř shodné, dovedou paměť rozdělit na část chráněnou heslem a bez něj, Corsair je ale navíc možné naformátovat a s boardy, které to dovedou, používat jako bootovací zařízení, což je zajímavá schopnost.

Specifikace

* Záruka místního prodejce je ale jen 2 roky.

Není úkolem této recenze paměti poměřovat výkonově, pravdou ale zůstává, že informace o rychlostech patří spíše do oblasti Public relations.

Základní měření

Nejprve si porovnáme jednotlivé paměti, ještě než je začneme trápit.

Sandra 2005

Od shora je to ATP, Corsair a OTi. O něco málo vítězí ATP.

HD Tach

Opět mají obě outdoorové paměti téměř shodné výsledky. ATP, narozdíl od Corsaira, dovede držet stálých téměř 19 MB/s. OTi je tu takříkajíc do počtu.

Tím jsme učinili klasickému měření za dost a pojďme k mučení.

Pračka

Prvním trápením jsme zvolili simulaci klasické situace, když si zapomenete flash paměť v kalhotách, kde ji jistě často nosíte. Naneštěstí máte ženu, která nešacuje kapsy a rovnou vše hází do pračky. Nechtějte po mě technické informace o pracím programu, na to opravdu nejsem odborník. Prý to bylo na 60°C s aviváží bez předepírky. Co to prakticky znamená, se neptejte. Dostal jsem jen radu, že lepší bude paměti nacpat do ponožky a tu zavázat, aby se nepomlátily v bubnu. Použita byla pračka Thomson SWT 500P s horním plněním. A takto to vypadalo, když jsem naplněnou ponožku vložil do pračky.

A takto po vyprání.

Vyprané paměti jsme samozřejmě před dalším testováním osušili, přece jen voda je celkem vodivá.

Abychom mohli zjistit, zda paměti fungují, nahráli jsme do nich před testem soubory zaplňující celou jejich kapacitu. Po vysušení jsme je tedy znovu zapojili a porovnali jejich obsah s originály na pevném disku. A co myslíte? V tomto testu prošly všechny tři, navíc byly po vyprání jak z alabastru. Nyní přijde na řadu simulace pohozené paměti na dešti a ve sněhu.

Sníh a déšť

Opět jednoduchá situace. Sáhnete do kapsy pro kapesník a paměť vyskočí s ním. Naneštěstí zrovna do závěje sněhu, kterou máte před domem. Tuto situaci jsme simulovali uložením pamětí do sněhu. Ležely asi pod 5 cm vrstvou jarního firnu.

A aby to bylo ještě pikantnější, do sněhu celou noc ještě pršelo. Flash klíčenky jsme nechali v závěji celou noc a ráno opět vysušili a provedli další porovnání obsahů s originálem.

Ano, když pračka neudělala žádné škody, ani tentokrát k újmě nepřišly. Všechny tři nadále pracují jak mají. Ale z mrazu rychle do horka.

Trouba

Dalším bodem programu byl tepelný test. Rozhodli jsme se nejít do extrému a pro simulaci ležící paměti na sluncem ozářené přístrojové desce jsme zvolili teplotu 50° C. Pečení bylo prováděno po dobu jedné hodiny.

Na teploměru vidíte necelých padesát stupňů, to proto, že naše trouba není zcela dokonalá, a nastavená teplota 50° oscilovala od cca 47° do 52°. Snad nám tento nedostatek odpustíte.

Sušení tentokrát potřeba nebylo, to je jasné. Abychom mohli ukázat funkčnost, provedli jsme další jednoduché měření. Nechali jsme kopírovat z pamětí soubory pomocí Total Commanderu:

ATP

Corsair

OTi

Z obrázků vyplývá, že ani trouba jim neuškodila. Ani jeden bit se nelišil a paměti zůstaly i nadále funkční. Takže co dál? Jak bychom je mohli konečně pokořit?