„Magny-Cours“ by měla být osmi– až dvanáctijádra na 45nm procesu a na trh by měla přijít pro socket G34 v průběhu příštího roku. Rok 2011 by se pak měl nést ve znamení přechodu na 32 nm v serverovém segmentu, na tuto dobu jsou plánovány zmíněné Opterony „Interlagos“ s dvanácti až šestnácti jádry. To se bavíme o Opteronech řady 6000 určených do dvou– až čtyřprocesorových mašin.

Jedno– až dvouprocesorových sestav, ovšem s jinou paticí (socket C32), se týkají Opterony řady 4000 s polovičním počtem jader ve srovnání s platformou „Maranello“ (nyní hovoříme o platformě „San Marino“ – krycí jména pocházejí ze světa Formule 1). Základními rozdíly obou platforem je počet kanálů paměťového řadiče, socket C32 alias platforma „San Marino“ snese max. 2 kanály (tedy tak, jako je tomu dnes), platforma „Maranello“ se socketem G34 počítá s kanály čtyřmi. V obou případech hovoříme o DDR3 registered pamětech, což je také hlavní důvod změny socketů u AMD Opteronů, kde se doposud používají DDR2 paměti. Z roadmapy vyplývá také jedna zvláštnost: nějak nám v ní chybí osmiprocesorová platforma (dnes Opterony řady 8000) a zdá se, že s přibývajícím počtem jader a také paměťových kanálů na procesor už jí nejspíše nebude potřeba, neboť vše, co doposud nabízelo osm Opteronů, v budoucnu zvládnou Opterony čtyři a z toho vyplývá zejména úspora na energii, protože spotřeba procesorů by se každopádně už neměla zvyšovat (ono už dost dobře není kam, tu energii je také potřeba nějak k procesorům dopravit, aniž by při tom shořela základní deska ;-).

Rozdíl mezi oběma platformami, které se „prolínají“ právě ve dvouprocesorových sestavách, je pak ještě kromě kanálů paměťového řadiče také v počtu jader na procesor. Ne, že by nešlo do socketu C21 vyrobit dvanácti– nebo šestnáctijádrový procesor, ale v AMD se zřejmě rozhodli to takto omezit, čímž vlastně „uměle“ vytvořili škálování od čtyř až dvanácti jader na platformě „San Marino“ (procesory „Lisbon“) a od 16 až do 48 jader na platformě „Maranello“ (procesory „Magny-Cours“) To by se pak mělo v příštím roce zvednout na rozsah 6 až 16 jader v „San Marino“ (procesory „Valencia“) a 24 až 64 jader v platformě „Maranello“ (procesory „Interlagos“). Tady už by asi bylo vytváření osmiprocesorových mašin plýtvání prostředky, když se na paralelní výpočty namísto spousty procesorů stále častěji používají jiná řešení. Větší množství x86-jader už by se pak spíše dalo využívat coby komunikačních prostředků mezi silnějšími počtáři, jako je tomu v superpočítači IBM Roadrunner, kde je 6 562 Opteronů obklopeno 12 240 Celly.