Podzimní IDF 2005: Nová architektura procesorů Intel
Dnes si z Intel Developer Fora, které má za sebou už dva dny, povíme něco o nové architektuře pro připravované Intel procesory. Mezi několika obrázky, které přímo na místě pořídili japonští reportéři, se také podíváme na nějaký ten hardware. Prohlédneme si procesor Conroe včetně běžícího systému s ním, chybět nebude ani funkční notebook s Meromem či ilustrační pohled na jádra procesorů s novou architekturou, která sice ještě nemá oficiální jméno, ale půjde prý o kombinaci toho nejlepšího z Netburstu a architektury Pentia M (původně jádra Banias).
To nejlepší z NetBurstu a Pentia M
Asi takto nějak stručně by se dala popsat nová architektura, se kterou v druhé polovině příštího roku započne novou éru procesorů Intel jádro Merom, mobilní procesor, který ještě stihne zasáhnout i do třetí generace Centrina, kódově označované jako Napa (pro připomenutí: Druhá generace se nazývala Sonoma a již nějaký ten pátek je na trhu, první generaci se říkalo Carmel a z trhu už téměř zmizela). Čtvrtá generace Centrina se nyní jmenuje Santa Rosa a hlavní roli v ní bude hrát taktéž procesor Merom, ovšem s novým čipsetem (a zřejmě nejen s ním).
A takto nová mikroarchitektura vznikne. Intel prý hodlá vzít to nejlepší z NetBurstu (neptejte se mě, co to bude) a architektury Pentia M, jejíž prvním představitelem bylo 130nm jádro Banias. Z něj pak vzejdou tři základní procesory, každý pro jedno odvětví.
Základním stavebním kamenem bude již zmíněný dvoujádrový mobilní procesor Merom se 2 MB L2 cache. Na něm postavená desktopová varianta Conroe bude ve dvou variantách, jedna se 2 MB a jedna se 4 MB L2 cache, která se bude podobat serverovému čipu Woodcrest. Čtyřjádrový Whitefield, postavený na stejné architektuře, která již bude s rozšířením na více jader počítat, pak bude určen do víceprocesorových systémů (zřejmě jako Xeon MP).
Zde vidíte (ilustračně, samozřejmě) předchůdce procesorů s novou architekturou. Mobilní Yonah bude ještě architektura Pentia M, i když už s mnohými vylepšeními (a to nepočítáme dvoujádrovost), Presler a Dempsey budou ještě založeny na NetBurstu, i když se to taktéž bude od dnešních Pentií D (Smithfield) trochu lišit, minimálně tím, že půjde v obou případech o dva kousky křemíku na jedné procesorové destičce. Dempsey však půjde jako dvoujádrový procesor do DP (dvouprocesorových) serverů až v příštím roce, ještě letos půjde jako předvoj jádro Paxville, určené původně do víceprocesorových systémů (MP).
Nová architektura zahrne taktéž „OOO engine“ (out of order, tedy efektivní způsob zpracovávání instrukcí), oproti NetBurstu však bude umět zpracovat 4 instrukce během jednoho cyklu (NetBurst zvládá 3 za cyklus). Dalším vylepšením je snížení počtu stavů v pipeline z více jak 30 u dnešního Prescottu na 14 (Athlon 64 jich má 12). Výsledkem bude zřejmě výrazně lepší poměr „performance/watt“, o kterém si trochu povíme v závěru.
Na následujících obrázcích můžete vidět, že procesor Conroe a mobilní Merom se mají čile k světu.
Jedna z prezentací dokonce běžela právě na tomto notebooku s procesorem Merom.
Hodnocení „Performance/watt“
„Performace/watt“ by se dalo volně přeložit jako množství odvedené práce za jednotku energie. Jinými slovy: Procesory s novou architekturou udělají při stejné spotřebě energie více práce, případně stejné množství při spotřebě nižší. Výsledkem použití tohoto nového způsobu poměřování sil, zejména s vlastními staršími procesory, jsou krásné grafy, ze kterých musí laik zákonitě nabýt dojmu typu „týjo, ten Conroe bude ale dělo!“.
Není to tak úplně pravda, že Conroe bude dělo. Bude se však velmi blížit konkurenceschopnosti dnešních Athlonů 64. Poběží na nižší frekvenci, zvládne toho více a spotřeba se konečně dostane na rozumnou úroveň (otázka je, s čím v té době přijde AMD, zatím se však nezdá, že by měli v rukávu nějaký skutečný trumf).
Na závěr se dnes podívejme, jakou předpokládá Intel spotřebu u různých platforem.
