Nejprve se tedy podíváme na konstrukci procesorů. Nejsou zde zahrnuty IA-64, tedy Itania, ale vše ostatní od Xeonů MP dolů.

Trochu komentáře k samotnému obrázku: Jádra se světlým a modrým podbarvením představují architekturu NetBurstu (s výjimkou mobilního Pentia M), přičemž modrá představuje dvoujádrové procesory. Zde mi do toho, přiznám se, příliš nezapadá Tulsa. Pravdou je, že jsem se vlastně nikde přesně nedozvěděl, zda Tulsa bude postavena na nové architektuře nebo stále na NetBurstu. Ač to z několika zpráv vypadá, že by to mohla být nová architektura, zdá se, že to nakonec bude asi poslední NetBurstový procesor. Navíc je zřetelně vidět přítomnost HyperThreadingu, ovšem co jsem zase jinde viděl o nové architektuře, ta se k této vlastnosti také nestaví zády. Tulsa je zvláštní také tím, že L2 cache má každé jádro pro sebe, ale L3 cache obě sdílejí (doufám, že mi prominete, že jsem si jméno Tulsa zařadil do ženského rodu).

Je zde také hezky vidět, jak jádro Paxville prosáklo z MP platformy do DP, aby tak vyplnilo v oblasti cenově dostupnějších serverů díru, než přijde na řadu Dempsey s podporou FB-DIMMů. Kapitola sama pro sebe je první dvoujádrový mobilní procesor Yonah. Prakticky má ještě základy v architektuře Pentií M, se kterou přišel Banias, ale jednou nohou už je v architektuře nové, kterou představuje Merom (už jen proto, že Merom z části zasáhne do platformy Napa, kterou v lednu příštího roku Yonah odstartuje).

Zbývá pohled na nešťastné Pentium 4, aktuálně stavěné na jádře Prescott 2M. To ještě v první polovině příštího roku pravděpodobně uvidíme se 65nm jádrem CedarMill (což bude prakticky půlka Preslera) a tím začne éra jednojádrových procesorů pomalu končit. Je také možné, že se ještě jednojádrové procesory budou vyskytovat nějaký čas pod známým a dlouholetým označením Celeron, ovšem začíná být zřejmě na místě otázka, kde bude tomuto označení konec.

Pojďme se podívat na stručný přehled procesorů a jejich názvů, kde zabrousíme také do sféry Itanií.

Sice již víme, že za procesorem Tulsa bude čtyřjádrový Whitefield, ten by se však měl v roce 2008 „smrsknout“ do 45nm technologií vyráběného jádra s názvem Dunnington. A když už jsme u těch 45 nm, tak takovým nástupcem Woodcrestu by prý mělo být jádro Harperstown a o Meromu již víme, že se „scvrkne“ do procesoru s označením Penryn.

Nakonec se podíváme ještě na jeden starší, ale také pěkně přehledný obrázek. Ten totiž ukazuje, jaké procesory v jaké sféře na jakém čipsetu pojednou a jak se daná platforma bude jmenovat. V obrázku není promítnuta pouze výpomoc Paxvillu ve sféře Xeonů DP a platforma digitální domácnosti je zde pod „zeleným“ pojmem Digital Home Group, o které již víme, že se bude ve finále (rok 2006) jmenovat Intel VIIV (kódové jméno platformy je „East Fork“, přezdívka „Desktrino“).