Popis přehrávače a ovládání
Kapitoly článků
Samotný přehrávač je malý a lehký. Bez problémů se dá nosit i v kapse u kalhot. Hubenější bráška M3 se slabší baterií a 20 GB HDD je dokonce ještě o 4 mm tenčí. Tělo přístroje obsahuje minimum přípojných míst, kromě sdruženého konektoru pro dálkové ovládání se sluchátky (sluchátka lze připojit i samotná) najdeme na spodní straně jen úzký konektor sběrnice chráněný gumovou krytkou. Ostatní vstupy a výstupy jsou realizovány buď přes stojánek (který je zároveň efektním držáčkem) nebo podstatně menším adaptérem (subpack). Tělo přístroje je celokovové, stejně jako ovládací prvky.
Na přední straně se nachází pouze 3 velká kruhová tlačítka sloužící pro přehrávání (Play, posuv vpřed a zpět). Na boku pak najdeme výkyvný ovladač pro ovládání hlasitosti a změnu módu, tlačítko REC (hodí se, pokud chcete používat přístroj bez dálkového ovladače jako diktafon) a nezbytný HOLD pro blokování tlačítek. Na horní straně přístroje jsou pod sdruženým krytem schované 3 různobarevné diody (svítí dokonce 7 barvami), které svou aktivitou indikují zvolený mód a stav přístroje. To je nejen hezké, ale i praktické, protože stačí letmý pohled a hned víte, v jakém stavu se přístroj nachází a co právě dělá. Displej na těle přístroje nenajdeme, je pouze na dálkovém ovládání (nevybavuji si ovšem mnoho přístrojů, které by měly displej na dálkovém ovládání i na těle současně). U přenosného přehrávače bývá přístroj schovaný v kapse nebo tašce (kabelce, batohu ...) a dobře vybavené dálkové ovládání je nezbytností pro komfortní obsluhu. Dovedu si ovšem představit situace, kdyby se hodil i displej na těle přístroje, třeba při využívání funkce diktafonu nebo když je přístroj doma "zaparkován" ve stojánku.
Na displeji dálkového ovládání jsou při přehrávání zobrazeny všechny potřebné informace, ty nejdůležitější (název skladby a interpreta) větším písmem, zbylé menším (zvolený mód přehrávání, bitrate, délka skladby, zvukové efekty, stav baterie, číslo skladby a celkový počet). Kontrast a dobu podsvícení je možno měnit.
Pro pohyb ve struktuře adresářů a souborů slouží tzv. navigátor, podobně jako v počítači, s tím rozdílem, že nezobrazuje stromovou strukturu (ta mi zde ani nechybí), ale můžeme se pohybovat po jednotlivých úrovních. Adresáře a soubory jsou řazeny podle názvu, který může rolovat, pokud se nevejde na displej (způsob a rychlost rolování lze nastavit). V rohu je číselně vyznačen počet skladeb v adresáři a aktuální vybraná pozice, na pravé straně displeje je graficky znázorněn posuvník pro vizuální orientaci. Stejný vzhled a ovládání má i menu nastavení. Vybrané soubory nebo celé adresáře lze buď okamžitě přehrát nebo přidat do vlastního playlistu. Při přehrávání se lze také přímo posouvat vpřed a vzad po jednotlivých skladbách, případně o předem nadefinovaný časový úsek (v řádu jednotek až desítek sekund). Dynamický rychloposuv sice neumí, ale rychloposuv lze regulovat v poměrně širokém rozmezí 2 - 64násobku rychlosti přehrávání. Milovníci dlouhých setů nebo mluveného slova tak mají možnost pohybovat se přijatelnou rychlostí i v hodinových nahrávkách. Užitečná věc je i zobrazení ikonky s typem souboru před každou skladbou v navigátoru.
Po spojení přístroje s kolébkou nebo subpackem pak dostaneme k dispozici již zmíněná další připojení: line-in, line-out, USB 2.0 a napájecí konektor. Toto řešení má své výhody i nevýhody: eliminace konektorů přímo na těle umožnila menší rozměry a čistší, kompaktnější design, ale daní za to je nutnost nosit s sebou sub pack, kdykoliv potřebujeme připojení k počítači nebo do nabíječky.
Připojení k počítači
Připojení k PC je přes USB 2.0 rozhraní. Konektor do přehrávače je mini USB, stejný používají např. některé digitální fotoaparáty. V návodu není doporučováno použití USB hubu (např. v klávesnici nebo monitoru), doporučuje se připojení přímo do USB portu v motherboardu. Důvodem je potřeba dostatečně velkého napájecího proudu, který USB hub není schopen poskytnout. Pokud máte pouze USB 1.1, tak se při zaplňování 20 GB kapacity pevného disku daty docela načekáte. Investice několika stovek do USB 2.0 řadiče se pak určitě vyplatí. Instalace ovladačů z CD je potřeba pouze pro Windows 98, pokud používáte Windows 2000, ME nebo XP, nemusíte nic instalovat, přehrávač je rozpoznán jako USB disk. Podporován je i MAC OS (pouze pro přenos souborů, přibalený software není ani pro MAC, ani pro Linux). Windows NT podporovány nejsou. Přehrávač se tváří a funguje jako další disk, je možné vytvářet struktury adresářů a plnit je jakýmikoliv daty. Máme tak k dispozici přenosný USB disk s obrovskou kapacitou. Použit je souborový systém FAT32, je možné uložit až 5000 souborů v 1000 adresářích. Při datovém toku 128 kB/s vychází asi 4 minuty na jednu skladbu, což by se možná mohlo zdát nedostatečné, ale při zaplnění disku svojí fonotékou jsem se dostal někam ke 3500 souborů. K dokonalosti by mi chyběla už jen možnost připojit k přehrávači např. digitální fotoaparát a používat ho jako databanku. Na to si však budeme muset počkat až u vyššího modelu X5, který bude představen na CeBITu 2005.
Rychlost přenosu dat přes USB
Jak už jsem zmínil, USB 2.0 připojení je při přenosu tak velkého množství dat, které přehrávač pojme, nesrovnatelnou výhodou. Zatímco z USB 1.1 vytáhnete maximálně 1 MB/s (kopírování 600 MB dat zabere 10 minut), s USB 2.0 jsem dosáhl následujících přenosových rychlostí:
|
Z naměřených hodnot je vidět, že čtení z disku v iAudiu je téměř třikrát rychlejší než zápis. Při operacích s malými soubory klesají přenosové rychlosti zhruba na polovinu. Test probíhal na počítači s konfigurací: AMD Athlon XP 2500+, 256 MB RAM, HDD WD 40 GB (7200 ot.), USB 2.0 s OS Windows XP za použití programu Windows Commander 5.11.