Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Chvalim. Vyborny clanok, s kopu zaujimavych informacii.
Uz teraz sa tesim na poracovanie.
V clanku pisete o skrinke radu 826 (2U), ale na obrazku je 836 (3U).
Ten obrázek, který je přímo v článku ve druhé kapitole je skutečně 2U 826 (pro 12 disků). Obrázek v perexu je pak 3U varianta, která je tam čistě jen pro ilustrační účely.
Výborný článek. Bohužel tedy orientovaný spíše na firemní oblast. Nechystáte podobnou kuchařku pro domácí amatéry? Ale možná se na domácí skladiště přeci jenom více spíše hotové řešení.
Říkal jsem si, že by se mi doma hodilo nějaké to síťové "terárárko", na fotky, filmy, zálohy domácích PC (mamka, manželka, já), aby se k tomu dostal i zvenčí přes internet, a mohl si na tom pouštět stahování na pozadí. Ovšem zase aby to žralo co nejméně a bylo co nejtišší...
Prozatím to v plánu nemáme, ale případný zájem čtenářů nás třeba přesvědčí :)
Přesně jak píšete, pro domácího uživatele budou klíčové úplně jiné parametry, tedy hlavně cena, hluk, spotřeba. Nicméně hotových řešení na trhu je poměrně dost, a jejich cena oproti té "home made" nebude až tak rozdílná, jako v případě firem srovnávajících vlastní řešení s korporátními nabídkami velkých IT společností.
Z novějších NAS pro domácího uživatele jsme před časem testovali Thecus N4200ECO a brzy přineseme recenzi na Iomegu PX6-300D. Výhodou je, že tyto "hotovky" mají v sobě připravené konfigurační rozhraní a pro běžného uživatele je s nimi život výrazně jednodušší.
Já bych se také přimlouval za takové to domácí žvýkání, zvlášť třeba spojené s implementací ownCloud (http://owncloud.org/).
OwnCloud ve spojení s domácím NASem by mohl být zajímavý, díky za tip!
Vzdycky me lakala predstava rodineho domku s nejakym nevykonym serverem, ktery by mel 4x 3.5 HDD v RAID 0+1 a TV tuner na nahravani, kam by se ukladala multimedia a zaroven treba automaticky zalohoval adresar Dokumenty pripojenych domacich PC a ntb. Plus samozrejme roztahany gigabit LAN a wifi po dome.
Predcasne odeslano: Takze klidne neco napiste, ja bohuzel zatim nemma barak.
K těmto účelům jsem si pořídil HP ProLiant MicroServer. Ještě jsem ale nevymyslel kam ho schovat, protože je trochu hlučnější než bych potřeboval.
V tomto pripade asi bude vyhodnejsi RAID5.
Asi ano, natolik se v RAIDech nevyznam, slo mi o to aby se skombinovala rychlost i spolehlivost.
Z hlediska spolehlivosti je vse ok, na RAID 1+0 potrebujete minimalne 4 disky, na RAID 5 postaci 3, vyhrajete misto na disku. Problem muze byt, ze R5 jednodussi zakladni desky nepodporuji, ale pouze 0,1, 1+0. Co se tyce rychlosti, limitujici bude podle pouziti spis sit.
Zdravím,
mě osobně by určitě článek o "home made" NAS pro domácí použití udělal velkou radost. Využití: záloha dokumentů, sdílení multimédií po interní LAN, záznam z IP kamery, nějaké FTP / HTTP
Četl jsem poměrně dost recenzí komerčních NASů, ale ještě jsem nenašel nic, co by mi vyhovovalo na 100%.
Tiez sa hlasim o home made riesenie. Sice som si uz postavil vlastne riesenie, ale mozno ma este niecim inspirujete.
Moje riesenie: chcel som expandable RAID5 storage server, ktory v tom case, ked som to zhanal (asi 2 roky dozadu) na trhu existovalo len vo velmi drahej forme (mam pocit ze v tom case nieco podobne ponukali iba v Data Robotics so svojim NAS Drobo - za brutalnu cenu). Chcel som mat jedno velke chranene diskove pole a nie niekolko mensich. Preto som sa rozhodol pre RAID5 a mdadm.
Dalej som potreboval moznost spustania torrentov, web server, svn server, ftp server, teamspeak server, vzdialeny pristup (k suborom a aj spravu) a prevadzku plnohodnotneho iTunes servera.
Nakoniec som sa dopracoval k takejto konfiguracii:
MB: ASUS M4A78LT-M LE
CPU: AMD Athlon II X2 245e (45W)
RAM: 2 GB DDR3 ECC
-------------------------------------
System mi bezi na starom 400 GB PATA HDD seagate ES verzii, ktora uz ma nieco nabehane a napriek tomu je stale v lepsej kondicii ako rok stary WD 2TB.
Celok je rieseny ako desktopova verzia Ubuntu s jednou virtualnou masinou pre Win7.
Na ubuntu mi bezi mdadm (stara sa o 3x 2TB SATA), svn server, web server, ftp server, samba a teamspeak server.
Na win7 mam zasa torrenty a itunes server.
-------------------------------------
Skusenosti: kedze je tam desktopova verzia ubuntu a bezi tam virtualny win7, tak 2GB pamate su zufalo malo. Momentalne mam teda objednane dalsie 2 GB. Samotne RAID pole je z mojho pohladu pomale. Po sieti z toho dostanem tak 5 MB/s.
-------------------------------------
Dolezite: cele ma to stalo bez diskov ani nie 100 eur! V porovnani s hotovymi rieseniami to nie je ani polovica. Takze nesuhlasim s tvrdenim, ze sa viac oplati hotove riesenie.
Ak niekto chce len storage server, tak instalacia serveroveho ubuntu, nainstalovanie a nakonfigurovanie mdadm je velmi jednoduche a podla mna to stoji za usetrene peniaze.
Samozrejme taketo riesenie je vhodne len pre skusenejsich uzivatelov. Manzelku by som nenahovaral na to, aby si poskladala pocitac a instalovala/konfigurovala diskove pole :-)
-------------------------------------
Zaver: Napiste, prosim, clanok aj o home made stavbe domaceho storage servra.
Pokud s tímto polem dosahujete sekvenčních rychlostí po sítí 5 MB/s, tak je něco špatně. Odhaduji to na síť, která to brzdí.
Leckteré poznatky z článku určitě využijete i u domácího storage serveru, nás například hodně překvapilo, jak velký vliv má konfigurace plánovačů v linuxu a naopak jak malý je vliv na rychlost u jumbo frame.
reálně ti na doma bude stačit libovolná deska s atomem (nebo Zacate APU) doporučím takové, které mají rovnou zabudován PicoPSU - ty jsou určeny na průmyslové nasazení a jsou schopny se chladit pasivně) a 1-2 disky 2,5" (kvůli spotřebě a hluku). To celé se dá vrazit do specializovaných krabiček, k tomu externí 12V/4A zdroj a případně dovnitř ještě 4GB USB flash na OS (např. pro FreeNAS).
Pokud od toho chceš trochu víc, pak ten Debian, který nainstaluješ na Raid1 z těch dvou disků. Bude z toho prakticky plnohodnotný server s dostačujícím výkonem i na takové věci jako streaming videa nebo dokonce mythTV videorecorder/ipstreamer (samozřejmě s odpovídající USB TV kartou). Samba, webserver, OpenVPN taky žádný problém. Hlasitost mého "serveru" se omezuje na občasné zacvakání 2,5" HDD, když zapisuje log, streamuje data nebo smartd kontroluje stav disku. Jinak je to řešení kompletně fanless
Cenově to vyjde na cca 4-6 tisíc (bez disků), přesnější ceny si nepamatuju. Počítej cca 2500 za desku, 500 za RAM, 1500 za bedničku a případné PCI risery.
Pokud bys chtěl kvůli kapacitě 3,5" disky, pak nemá smysl PicoPSU, ale rovnou bych šel do nějaké normální desktopové uATX skříně, tím se dá ušetřit na desce a pravděpodobně i budce (stačí "běžný" Atom s ATX konektorem), ale zase budeš muset dát nějaký obolos za kvalitnější (nejspíše) SFX zdroj.
Pro domácí účely doporučuji stavět NAS na platformě Intel Atom miniITX. Nejprve se rozhodněte, kolik disků budete používat a podle toho vyberte základní desku. Většina z nich totiž má pouze dva SATA II porty a PCI. Také je dobré, aby byla deska pasivně chlazena. Například ASUS AT5NM10T-I.
Sám mám doma již tři roky NAS postavený na D945GSEJT, který sice již dosluhuje, ale pořád odvádí velmi dobrou práci. I na tomto slabším HW používám bez problémů ZFS. Na podzim chystám upgrade HW (pravděpodobně výše zmíněná deska) a novější FreeNAS (nyní NAS4Free).
945GSEJT jo, přesně tuhle mám taky. Je skvělá, plánoval jsem i dodělat 2x16 matrixLCD (na který je tam konektor), ale nakonec jsem se na to vykašlal pro nedostatek času. :-)
Jaký je rozdíl mezi FreeNAS a NAS4Free? Na webu NAS4Free jsem vyčetl, že je postavený na jiné distribuci, ale nevyčetl jsem tam jaké jsou funkční rozdíly.
je to stejná "distribuce" (i když v případě BSD se o "distribuci" asi hovořit nedá). FreeNAS přešel na embedded verzi aktuálního FreeBSD, kdežto nas4free používá jako základ fork "těžké" aktuální verze (9.0).
Chápu to teda správně, že NAS4Free je následovník původního produktu, zatímco FreeNAS vlastně trochu odbočil ze své mateřské větve?
Omlouvám se, že se hloupě ptám, ale o BSD jsem se nikdy zvlášť nezajímal. Můžeš prosím stručně popsat, v čem jsou mezi FreeNAS a NAS4Free rozdíly?
ten hlavní rozdíl mezi FreeBSD9 (NAS4free) a nanoBSD (FreeNAS) je ten, že BSD9 je "normální" systém, kdežto nanoBSD odpovídá spíše systémům z malých domácích routerů (nebo CiscoIOS) - v podstatě se z bootovacího média načte image systému, načte se konfigurace, a ta se spustí - nic se nikam nezapisuje, systém nemá otevřené žádné soubory (samozřejmě vyjma těch ze samotného datového prostoru pro uživatelská data - pokud k nim přistupují uživatelé) a vše je tedy bezpečnější, než u běžného systému, který má na disku otevřeno spoustu "servisních" souborů (tempy, runfiles, pracovní data apod.)
Z mého pohledu je "embedded" systém pro použití v NAS stabilnější a spolehlivější, jeho konfigurace a modifikace je ale složitější. V podstatě se zvyšuje spolehlivost za cenu toho, že se ze systému stává jednoúčelový stroj.
NAS4Free, který vychází právě z FreeNAS .7 legacy je vybudován na FreeBSD 9.
Jestě poněkud rozvedu. FreeNAS do verze .7 včetně byl vybudován na základě FreeBSD 7. Poté se začala vyvíjet verze 8 na základě nanoBSD (které je ovšem budováno z FreeBSD) verze 8. FreeNAS 8 má podstatně vyšší HW nároky, jiné možnosti a je orientována spíše na firmy než na SOHO oblast. Všimněte si toho na tabulce http://www.freenas.org/features/feature-overview/item/feature-chart?cate.... Ve verzi 8 chybí možnosti, které jsou právě využívány zejména v domácím prostředí a měl je FreeNAS 7 (bittorrent, upnp, web server...). Vývoj FreeNAS 7 pokračoval dále jako FreeNAS Legacy. Poté se přesunul pod NAS4Free.
Co je důležité zmínit. Na vývoji se podílí Daisuke Aoyama, který přinesl mnoho dobrých věcí již do FreeNAS .7 - zejména pokud jde o vyladění pro ZFS.
Já bych si NAS nikdy nestavil. Důvodem je spotřeba energie. Těžko bych donutil běžný PC hardware aby se automaticky zapínal a vypínal a přecházel do úsporného režimu, Na to je potřeba značkové výrobky. A pokud budu potřebovat nějaké datové úložiště co se použije jen občasně, na to mi přece stačí externí HDD nebo starý počítač s instalovanými pevnými disky připojený přes LAN. Zase zbytečný povyk pro nic.
Nevim, jak je tomu dnes, ale pamatuji ze nektere BIOSY sly nastavit na automaticke zapinani PC. Jinak vypinat jde softwarove a zapinat by slo kombinaci casoveho spinace na zasuvce a takove te polozky v BIOSu, co zapne PC po skonceni vypadku proudu.
Pormiň - to je nesmysl. Běžný PC hardware, co se šetřicích režimů týká, je dnes naopak na míle vzdálený běžným spotřebičům a dokonce i běžným spotřebním IT jednoúčelovým zařízením typu "NAS" (QNAP, Synology, apod.). Navíc ty lepší modely v sobě mají tentýž hardware (atom) a rovněž běží na opensource (typicky Linux).
Můj router s Atomem, který zastává vícero funkcí, má spotřebu od 15-50W, přičemž jen běžný krabičkový wifi router má spotřebu okolo 7-10W, k tomu NAS se spotřebou opět okolo 15-40W atd.
Nu, já mám osobně jinou zkušenost. Má základní deska D945GSEJT má špičkovou spotřebu 12W, v běžném provozu pak do 8W. Pak jsou v NASu již jen dva 1,5TB disky a CF jako bootovací disk. Celková spotřeba je tedy na stejné úrovni jako komerční produkty postavené na Marwell a podobných.
Pravda - před časem jsem zjistil, že došlo k nečekanému zpomalení, hledal jsem příčinu v NAS a zjistil jsem nakonec, že je problém v síti, která se chová nepředvídaně. Příčinou byl vadný 8 portový switch Zyxel (naštěstí začal blbnout měsíc před koncem záruky). Po výměně je již vše opět v pořádku.
Bonding nejde tak lehce odsoudit. Podle nastavení spolehlivě funguje až při více klientech. Při sekvenčním čtení by pak něměl být problém dostat se na serveru také na hodnotu 186MB/s, když by proti němu stáli 2 klienti.
Dobrý den, výborný článek.
Akorát prosím Vás, můžete mi objasnit, jak je to s tím řadičem LSI?
Ty, které zmiňujete, tak levnější je pro dva disky a druhý pro čtyři. Základní deska má šest portů a stále mi to nějak nedává těch dvanáct disků. :)
Děkuji
Dobry den.
Je to jednoduche. Ten lacnejsi HBA radic je pre 8 diskov a drahsi je pre 16 diskov. Tie porty na radicoch su mini-SAS a na jeden port je mozne priamo pripojit 4 disky. Ono zas ten clanok je trosku odflaknuty, lebo fakt si neviem predstavit pre koho je pisany. Laik z toho vela nepochopi a je v tom potom zmatok, a ten kto vie o com je rec, tak to asi radsej ani nekomentuje. Uz len ked sme pri tom LSI, tam mozno by stacilo pridat, jednu alebo dve vety, ze co je to za adapter a ze napriklad sa nejedna o RAID controller ( laik ten rozdiel urcite netusi a verim tomu, ze ked niekomu napisete radic, tak vacsina si predstavi RAID controller ). Mozem sa spytat, ci ta zostava je realne v prevadzke, alebo islo cisto o test?
Jo tak - děkuji za vysvětlení! Už jsem si na webu našel i ty správný kabely. Jaký by jste doporučil? Pohybují se od 300Kč až do nějakých 2000Kč. Děkuji za radu. Že to neumí raid jsem pochopil z popisu na webu, pouze ta kabeláž mě zarazila.
My jsme používali levnější kabely za ceny kolem 500 Kč a pokud dáte pozor na to, aby se vám mechanicky nepoškodily, neprodřely, tak s nimi není problém.
Ony i ty HBA dokáží některé RAID konfigurace samy o sobě, například RAID1, 0, 10, ale z našeho pohledu má softwarový RAID některé nezanedbatelné výhody.
V článku jasně píšeme, že LSI používáme jako Host Bus adapter, o RAID controlleru není ani zmínka, tak úplně přesně nevím, v čem je to matení. O tom, co je HBA, jsme už v minulosti taky několikrát psali, nicméně díky za doplnění pro ahzs. Pokud máte k článku nějaké další faktické připomínky, budu rád, když je zmíníte, můžeme se o tom pobavit, případně doplnit pro další budoucí čtenáře.
Jinak ano, diskové pole bylo cca dva měsíce v ostrém (interním) provozu, kdy z něho běželo cca 15 virtuálních serverů.
Ano, na dalsej stranke to bolo spomenute, je pravda. Co je najviac do oci bijuce je napriklad pouzita doska. Doska pre desktop nema co hladat v takomto rieseni. OK je spomenuta potom doska s IPMI co uz je urcena pre serverove nasadenie. Tu asi by nebolo zle sa rozpisat trochu o diskoch. Preco nie Green disky a preco napriklad disky urcene pre RAID polia, alebo potom uz namiesto SATA pouzit SAS disky a preco by boli SAS disky lepsie. Ono ked si pozrieme cenu SAS vs SATA v rovnakej kategorii, tak tam uz ten rozdiel nie je taky velky. Takisto upozornenie ze pouzitie desktop diskov v RAID poliach nie je najstastnejsie ako pri sw rieseni tak aj pri hw rieseni. Nehovoriac, ze niektore adaptery maju s desktop diskami problem a nie je zle opozornit na to, ze v prvom rade si treba pozriet compatibility list ( a to u vsetkych komponentov ). Dalej vyhody software riesenia, ale aj nevyhody software riesenia a takisto vyhody a nevyhody HW RAID. Totizto toto riesenie uz nie je na domace pouzitie, ale pre firemnu sferu ( aspon realne si neviem predstavit, ze by niekto potreboval doma 12 diskove pole, aj ked najdu sa aj taky ludia ). Ono si predstavte, ze si Vas clanok precita nejaky majitel mensej firmy, alebo nejaky moc aktivny menezerko, ktory ma na starosti nakup HW a SW v mensej firme a joj nasiel navod ako sa da "usetrit" a ako pekne premie dostane za "usetrene" prostriedky. Precita si 2-3 podobne clanky a nabaleny "znalostami" ide nakupovat a mudrovat. Zvysok a vysledok necham na Vasu fantaziu. Ja nemam nic proti tymto rieseniam, lebo sa s nimi da poriadne vyhrat a samozrejme usit uplne na mieru a castokrat vela usetrit, ale v kazdom pripade to musia byt vyvazene konfiguracie. Clanky tohoto charakteru, by mali byt komplexne a so vsetkymi pre a proti. Naozaj by asi bol mozno dobre spravit clanok, ako si spravit domace NAS s vysokym vykonom a moznostami konfiguracie za dobru cenu. Tam vidim vacsi zmysel podobneho riesenia s menej diskami napr. 4 disky. K SW rieseniu sa vyjadrovat nebudem, lebo pre kazdu aplikaciu, ako pisete je vhodne ine riesenie.
Tak samozřejmě že by se o tématu dalo psát ještě dlouho a dlouho. Jenže to by bylo spíše na knihu. Cíl článku nebyl podat vyčerpávající pojednání o ukládání dat. O spoustě informací, které zmiňujete jsme již psali v dřívějších článcích a o dalších zase budeme psát při dalších příležitostech. Všechno se do jednoho článku nevejde, krom toho, že o některých věcech, které zmiňujete informace v článku alespoň okrajově jsou.
Cíl článku byl předložit vám některé zkušenosti, které jsme při stavbě a používání NASu nasbírali, přiblížit některé technologie, o kterých po teoretické stránce je plný internet, ale praktických testů moc nenajdete. Představit co je možné a co může mít jaký vliv...
Určitě to není poslední článek na toto téma, jsme rádi, že vás to zajímá.
trochu iny pohlad: nainstalujte si MS Hyper-v + Starwind iscsi target, vsetko free, zvladnu to aj menej skuseny pouzivatelia. Ak ale chcete "normalnu" rychlost pripojenych serverov, treba pocitat aspon 2disky na jeden virtualny server (kvoli IOPSom na 7200 otackovych diskoch), velmi pomoze write-back cache na radici. Teaming sietoviek (resp.bounding) ma naozaj vyznam iba pri paralelnom pristupe viacerych virtualnych serverov, ale tu uz do toho vstupuje podpora switcha....
Starwind iscsi target vypadá zajímavě, určitě by stál za bližší prozkoumání, díky za tip!
Obávám se, že univerzální článek na téma "vlastní NAS" prostě napsat nejde. Sám sem si prošel stavbou několika "serverů", ale každý máme naprosto jiné priority a potřeby.
Z článku oceňuji testy síťových karet a nastavení iSCSI, což je oblast, kterou zatím nikdo i z pokročilých uživatelů moc neřeší a pro mě bylo zatím dosud nemožné zjistit další info (pokud není možnost si zapůjčit HW).
U domácí skládačky např. (už teď) vůbec neřeším hlučnost, protože server uklidím někam, kde mu bude hezky chladno a kde ho určitě vůbec neuslyším. Naopak Atomové desky v dnešní době už považuju za nesmysl. Poslední verzi mám na podtaktované i3 hlavně i kvůli virtualizaci. On ten výkon se neztratí, používám streamování videa do tabletu a je to náramě příjemná věc. Na systém jsem použil i SSD, což není zrovna typické, ale používám server i jako vývojový sever, kde mě běhají testovací scripty a databáze.
Ohledně RAIDu, po tom co jsem málem přišel o všechny data na HW RAID5 za 10k vinou vadného fw na disku, dávám přednost SW RAIDu za cenu levnějších desktopových disků.
Je možné, že než pokus o dokonalý článek o stavbě NASu pro každého by všem udělal radost cyklus menších článků o jednotlivých komponentách a jejich volbě (iSCSI, LAN, RAID, CPU,...) právě z pohledu použití na serveru ;-)
Osobne muzu doporucit na male NAS Microserver od HP. Da se poridit uz za nejakych 4,5tis. Je osazen AMD Neo procesory s nizkou spotrebou. Umoznuje osazeni az 8GB RAM a ma ramecky pro 4x 3,5disky. Drobna nevyhoda je v pripojeni disku k desce pres SFF 8087 kontektor (nema klasicka SATA porty), ale zase si je muzete pripojit ke kvalitnejsim RAID radicum.
Procesor ma podporu hardwarove virtualizace, umoznuje provoz Hyper-V. Sam v tom provozuji Win 2008 R2, na nem TV server, File server, Web server, Hyper-V.
Spotreba cele sestavy se 4x disk (2x WD Green, 2x Seagate 7200.12) je 55W. Ta spotreba je obdobna lepsim NASum napriklad od Synology.
Za ty penize pomalu ani nic lepsiho nepostavite :o)
Nemuvim o moznosti dokoupit iLo pro vzdalenou spravu, TPM modul pro sifrovani a pripadnem dokoupeni zaruky.
Myslim si, ze to je uplne idelani hardware pro otestovani.
Mejte se
Pita
Vypadá to zajímavě, nicméně nejlevnější Microservery co jsem koukal se pohybují kolem 6000,- bez disků. Každopádně je to ale moc zajímavá platforma pro NAS.
Já jsem dlouho zvažoval všechny možnosti, pro a proti a nakonec jsem upustil od stavby vlastního NASu a zvolil právě HP ProLiant MicroServer. Chtěl jsem NAS zhruba této velikosti. Když už jsem našel skříň se zdrojem uvnitř, nedaly se do ní dát čtyři 3,5" disky v rámečcích. Skříně které by tohle splňovaly už jsou cenově jinde. Tohle řešení má výhodu v tom, že vše je jednoduše demontovatelné a vyměnitelné (pravda, zřejmě jen za stejné díly od HP). Výhodou je, že pod 5,25" šachtou je uvnitř ještě interní šachta na jeden disk se systémem, případně lze systém provozovat z flešky, kterou je možno připojit přímo do USB konektoru na základní desce. Tento servřík je právě pro roli NASu zcela ideální. Jeho cena není nejnižší, ale s home-made skládačkou bych se (se stejnou hw výbavou a funkcionalitou) do téhle ceny možná nevešel.
Souhlasím, také se nám z hlediska domácího uživatele docela líbí, zkusíme vyjednat zápůjčku, trochu ho prověřit a napsat o něm něco více.
Jako dobry testovac vykonu povazuji fio (http://git.kernel.dk/?p=fio.git;a=summary) - meri IOPS, latence (na zacatek pouzit scenare z examples - jako simulace iometeru apod).
Bonding sitovek je dobry, ale nejak neverim ruznym balance-alb nebo balance-slb, LACP mi prijde jistejsi (overit nejprve propustnost iperf-em). Takze bond na obe strany (klient i server) nebo vic klientu.
Vysledek u jumbo frame je take podezrely. Snazil bych se asi prozkoumat jestli vsechny casti jumbo pakety pouzivaly.
FIO jsme také zkoušeli, funguje fajn. Tiotest jsme zvolili proto, že má jednotné standardní nastavení, což zjednodušuje případné porovnávání (i případně pro vás) a také interpretace výsledků v jednotkách rychlosti je pro srovnání a představivost jednodušší, než IOPS.
U jumbo frame testu je obě strany opravdu používaly.
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.