Proč si vlastně vytvářet vlastní NAS, když jsou na trhu k dispozici hotová řešení? Důvodů může být hned několik. Především jsou to mnohem širší možnosti při volbě hardwaru, kdy si můžete vybrat každou jednotlivou komponentu síťového úložiště vzhledem k vašim konkrétním potřebám. V případě použití otevřeného softwarového řešení je výhodou plná kontrola nad systémem a jeho nastavením, tedy žádná černá skříňka u které jste závislí na podpoře od výrobce. V podstatě bezproblémové možnosti upgradu hardware i nezávislost na jednom konkrétním typu software. V neposlední řadě také cena vámi poskládaného hardware bude nižší než cena podobně výkonného hardware, kterou vám nabídnou výrobci NAS zařízení pod svou značkou. 

Na druhou stranu je potřeba počítat s investicí vašeho času, který budete muset instalaci a nastavení věnovat, větší budou nároky na administraci a je potřeba mít alespoň základní znalosti fungování diskových úložišť a technologií pro jejích připojení.

Základním úkolem při stavbě síťového úložiště bude stanovení cílu, kterého chceme dosáhnout a k čemu nám datové úložiště bude sloužit. Od toho se do jisté míry bude odvíjet jaký zvolíme hardware, kolik bude potřeba disků, zda preferujeme rychlost či bezpečnost dat, jaký prostor budeme potřebovat, výběr a nastavení software. Vždy samozřejmě s ohledem na rozpočet, který si můžeme dovolit.

Naše modelová strategie vycházela z toho, že budeme chtít vytvořit diskové pole určené pro běh virtuálních serverů a případně pro zálohování dat. Výsledek našeho projektu by měl vypadat tak, že libovolné množství fyzických serverů se po ethernetu připojí k diskovému poli, ze kterého přímo poběží virtuální servery. Fyzickým klientům tak bude stačit pouze malý disk v RAID1, na kterém bude nainstalovaný operační systém a s virtualizací KVM. Tím bychom chtěli dosáhnout toho, aby v případě problému fyzického serveru bylo možné virtuální servery prakticky okamžitě spustit na jiném stroji propojeném s naším NASem, jen s minimálním výpadkem. Sloužit by mělo také pro zálohování, ale samozřejmě že takto postavené síťové úložiště lze využít i mnoha jinými způsoby, pro zálohování, sdílení dat, práci s objemnými databázemi, hosting a tak dále. Vzhledem k naší strategii budou důležitými parametry výkon pří náhodném čtení a zápisu (který by měl být lepší než u lokálně připojených disků v RAID1) a stabilita spolu s bezpečností dat.

Centralizace úložného prostoru do jednoho jediného místa má totiž i svá rizika. Jedním z důležitých prvků je zajištění jeho dostupnosti a odolnost proti výpadkům, které budeme muset později vyřešit. Přeci jen výpadek jednoho počítače (s diskovým polem) by v našem modelovém případě znamenal výpadek všech virtuálních serverů, které budou diskové pole využívat ke svému fungování. Už při plánování výstavby síťového úložiště je dobré myslet na to, že těmto situacím budeme chtít předejít.