Problém začíná u kila

Soustavu jednotek SI zná ze školy asi každý. Předpona "kilo" v ní slouží k vyjádření násobku 1 000 (= 10³). Jenže počítače používají místo desítkové soustavy soustavu dvojkovou a někdo od počítačů si všimnul, že 2¹⁰ (= 1 024) je téměř identické, jako předpona kilo. Mezi počítačovými profesionály se tedy začalo používat předpony kilo ve smyslu 1 024 násobku. S masivním rozvojem počítačů se počítače dostaly i do oblastí, které běžně používají jednotky SI a tam byly a je vždy a zásadně používána velikost jednoho "kila" jako násobek 1 000 - jeden kilogram je 1 000 gramů, jeden kilometr je 1 000 metrů atd.

Vzniknul tedy problém, kdy jistá skupina uživatelů se i na kilobajt dívala jako na 1 000 bajtů a jiná skupina, která se na jeden kilobajt dívá jako na 1 024 bajtů. To s sebou nese jisté komplikace a tak například pokud se někdo zmíní o 512 kilobajtech, může to znamenat jak 512 × 1 024 bajtů (= 524 288 bajtů), tak 512 × 1 000 bajtů (= 512 000 bajtů). Rozdíl mezi těmito dvěmi interpretacemi v tomto konkrétním případě je celých 12 288 bajtů, což v jedné interpretaci znamená rovných 12 kilobajtů a v druhé 12,288 kilobajtů.

U mega je to horší

Předpona "mega" značí v jednotkách SI násobek 1 000 000 = 1 000 × 1 000. Jenže u počítačů to také může znamenat 1 048 576 = 1 024 × 1 024 = 2²⁰. Obě dvě vyjádření pro mega se u počítačů používají - to první vyjádření používají například výrobci disků, to druhé zas výrobci pamětí. A aby toho nebylo málo, používá se ještě jedna hodnota pro megabajt - 1 024 000 = 1 000 × 1 024. Možná si říkáte, že jste to asi ještě neviděli, ale nesuďte předčasně, téměř určitě jste se s tím už setkali. Klasická disketa o velikosti 1,44 megabajtu počítá velikost jednoho megabajtu právě jako 1 024 000 bajtů.

I zde si můžeme zkusit, že například 16 megabajtů se v těchto třech vyjádřeních značně liší. Může to být jak 16 777 216 bajtů, tak 16 384 000 bajtů, a dokonce i 16 000 000 bajtů. Jak sami vidíte, rozdíly už nejsou vůbec malé.

Giga a ti další

Tento problém následuje i u dalších předpon: giga, tera, penta, exa atd. U nich se absolutní rozdíl v bajtech mezi nejvyšší variantou a nejnižší variantou stále stupňuje a je čím dál tím větší. Navíc s každou další předponou přibývá i další možnost zanesení zmatku v tom, že přibývá další varianta - u kila byly varianty dvě, u mega už tři, u giga jsou čtyři, u tera pět atd. Je tedy téměř nemožné zjistit, jakou hodnotu měl někdo na mysli, neřekne-li vám, jak počítá danou jednotku.

Navíc má asi smysl se zabývat jen dvěmi variantami - první, která používá pro své vyjádření jen násobky 1 000, a druhá, která užívá jen násobky 1 024. Ty varianty, které používají pro vyjádření násobku jak 1 000, tak 1 024 je vhodné nepoužívat vůbec, protože například u giga máte takovéto varianty dvě, u tera tři a pokud bychom je chtěli nějak označit, bylo by velmi obtížné určit pravidlo, které by říkalo, jakou variantu jsme vlastně označili.