Ten vývojář se jmenuje Ben Francis. Krátkou chvíli pracoval třeba v Googlu, ale v roce 2012 zakotvil v Mozille a pracoval na B2G, resp. Firefoxu OS. Dnes už na něm velmi pravděpodobně nepracuje.

Jak sám Ben uvádí, je inženýr, takže nemá celý velký obrázek o Firefoxu OS, o tom jaká manažerská rozhodnutí byla dělána a proč, jak to bylo s financováním či získáváním partnerů. Může ale dobře komentovat návrh a implementaci projektu, jelikož v něm ze všech spoluzakladatelů vydržel nejdéle, až do konce.

Firefox OS začal jako Boot to Gecko v podobě jednoho příspěvku v mailing listu a prázdného Git repozitáře v roce 2011 a z hlediska Mozilly skončil v roce 2016, kdy byl projekt zvící milióny řádků zdrojového kódu předán do rukou komunity.

Co následuje, je jeho verze příběhu.

Mozilla si s B2G, resp. Firefox OS dala za cíl vytvořit plně open-source operační systém, kde nebude žádné svázání s nějakým aplikačním ekosystémem (jako je tomu u Androidu či Applu). V systému byla nasazena spousta nových, ve své době experimentálních API, kdy i díky nim běhal systém svižněji na stejné konfiguraci ve srovnání s konkurencí (dovolím si připomenout svůj článek o Firefox OS na 2core smartphonu Alcatel). Mozille se podařilo dostat Firefox OS do zhruba 20 přístrojů ve 30 zemích. Z našich končin připomeňme operátora T-Mobile a výše zmíněný smartphone Alcatel OneTouch Fire E.

Za nějvětší chyby považuje Ben několik věcí. Tou první je, že návrh byl postaven tak, že de facto imitoval již existující systémy, místo toho aby se zaměřil na daleko jednodušší design a na web jako takový. Mozilla předpokládala, že směr vývoje bude moci změnit později, ale jak víme, to se víceméně nestalo. A právě proto, aby systém dostala rychleji na trh, rozhodla se Mozilla navzdory webové povaze Firefoxu OS imitovat App store.

Po nějaké době navíc došlo k rozčarování, kdy se zjistilo, že samotná povaha věci jako otevřené prostě prodeje nezajistí. A snaha konkurovat cenou také nikam nevedla (naopak) - ostatně ji kazili třeba indičtí překupníci, kteří na eBay prodávali v Indi ultralevné smartphony s Firefox OS za „evropské“ ceny. Nepodařilo se také dobře rozjet partnerství a zejména došlo k chybě v tom, že nebyla zajištěna přímá distribuce aktualizací od Mozilly koncovým uživatelům. Dobrým příkladem v tomto bylo mnohaměsíční zpoždění v aktualizaci s Firefoxu 1.3 na Firefox 2.0, který prodělal T-Mobilem u nás prodávaný výše zmíněný Alcatel. Přitom právě rozdíl mezi řadou 1.x a 2.x je z mého hlediska tak obrovský, že právě toto zpoždění způsobilo krach Firefoxu OS.

Ben dodává, že kdyby měl některé věci dělat dnes jinak, byly by to tyto: začít s výrazně jednodušším designem a zaměřit se více na webový obsah, nesnažit se implementovat každou vlastnost, kterou mají jiné systémy. Nemilosrdně přitom zahazovat zbytečnou funkcionalitu. Striktně rozdělit funkcionalitu podle možností daných technologií, nesnažit se web nutit dělat věci, které mu nejdou dobře. Než provozovat věci skrze různá JavaScript DOM API na klientově straně, raději použít REST a WebSockets a provozovat to na serveru. A s tí související založení komunity lidí spravujících webové aplikace, než se snažit vše řešit aplikačními balíčky po vzoru Androidu apod.

A hlavně se nesnažit vyrobit co nejlevnější smartphone. Spíš středně výkonný tablet zaměřený na webový obsah, hry a zábavu. A v první řadě se zaměřit na rozvinuté trhy, nikoli na třetí svět ve velkém. A také být více rázný v jednání s partnery a rozvazovat spolupráci, pokud budou příliš laxní. Poskytovat aktualizace přímo koncovým uživatelům a vyhnout se dodavatelům čipů, kteří se brání takové distribuci (sám ale dodává, že tohle bylo tehdy o dost těžší, než dnes).

Firefox OS přišel spíše příliš brzy. Přišel v době, kdy se svět vezl na vlně Andoridu, kdy Microsoft ládoval miliardy dolarů do Nokie. V době, kdy musel válčit se zkostnatělostí některých struktur. Jak Ben dodává, dnes by ve Shenzenu nebyl problém najít nějakého výrobce hardwaru, který vás nechá v poklidu distribuovat aktualizace přímo z Mozilly k uživatelům a naopak bude rád, že se mohl vymanit ze svazujících okovů nadvlády Googlu. Proto se stále drží různé „alternativní“ projekty jiných mobilních OS než je iOS a Android.

Z Androidu je dnes obří moloch, který vám už také mnohdy diktuje co smíte, jak a v jakém programu. A vše běží nad hladovou Javou, takže vyžaduje daleko výkonnější hardware, než by vyžadoval odlehčený Linux s několika (desítkami) API běžícími co nejblíže hardwaru. Firefox OS to dotáhl možná napůl cesty k původnímu ideálu, zatímco Android se silným Googlem v pozadí žije spokojeně dál, navzdory neefektivitě i navzdory právníkům Oraclu.