Otestovaný model Epyc 7742 s 64 jádry a 128 vlákny běžel na základním taktu 2,25 GHz, boostu 3,4 GHz, nesl 256MB L3 cache a disponoval 225W TDP. Pro srovnání s top modelem předchozí generace je základní takt o 50 MHz vyšší, boost totožný, počet jader a vláken 2× vyšší, k tomu je samozřejmě vyšší i IPC, L3 cache narostla 4× a TDP stouplo pouze o 45 wattů (25 %).

Výsledky prvních testů se objevily na OpenBenchmarking.org, odkud byly vzápětí staženy. Stihla je však zachytit redakce webu Tom'sHardware. Ne ale v ideálním stavu. Grafy z nějakého důvodu zmenšila (čímž se rozmazaly) a zkomprimovala do formátu JPG, čímž se k rozmazání přidaly ještě artefakty, které stěžují čitelnost. Pokusil jsem se je v rámci možností vylepšit, ale degradace byla přílišná.

Pro přehlednost alespoň seskupuji grafy do dvou souborů - první jsou ty, kde více znamená lépe:

Druhá obsahuje grafy, kde méně (kratší čas) znamená lépe:

Je zřejmé, že procesor je velmi výkonný a Intel nemá na trhu nic, co by proti němu mohl postavit. 56jádrový BGA model na běžném trhu dostupný není (není divu, běžně nejsou dostupné ani desky pro něj s BGA rozhraním, jde v podstatě o formálně existující produkt s neznámou cenou, který lze objednat pouze u Intelu). Intel se sice nechal slyšet, že budou i 56jádrové procesory do socketu, ale ty půjdou na trh až v roce 2020.

Epyc 7742 konzistentně dosahuje nejvyššího výkonu (někdy prakticky v násobku) s jedinou výjimkou testu Tensorflow. Na trhu tak bud v podobné pozici, jako desktopový Ryzen 9 3900X nebo 3950X - bez přímého výkonnostního konkurenta.