AMD k hybridním či heterogenním procesorům přistupuje oproti ARM a Intelu odlišně. Zatímco u ARM se jednotlivé typy jader liší především architekturou a u Intelu (krom rozdílné architektury) většinou i podstatně odlišnou výbavou (HT, instrukční sady), u AMD se liší odlišnou implementací stejné architektury. Jinými slovy, z hlediska aplikace i operačního systému (tedy softwaru obecně) jádra heterogenní nejsou.

Srovnání Zen 4c a Zen 4c (AMD)

Důsledkem je, že „velká“ jádra AMD optimalizovaná pro maximální výkon a takty a „malá“ jádra optimalizovaná pro minimální plochu dosahují totožného IPC, jsou vybavena totožnou L1, L2, μop, registrem a totožné jsou také scheduler, latence i podporované instrukce.

• Zen 4c: L1, L2, μop, registr, scheduler, latence, instrukce - stejné jako Zen 4

V důsledku toho je jejich použitelnost a tedy i řízení totožné jako tomu bylo do současnosti, není potřeba řešit prioritu nad rámec toho, jak byla řešena doposud a není potřeba řešit nové výjimky. Z hlediska aplikací je takové řešení transparentní, což znamená, že autor aplikace nemuší řešit, zda má daný kód běžet na těch či oněch jádrech a vše zvládne scheduler jednoduchou prioritizací na základě toho, jaké maximální takty které jádro zvládá (tzn. jako dosud).

Delší dobu se proslýchá, že v desktopu u čipletových procesorů se (snad právě v rámci jednotlivých čipletů) budou klasická a „c“ jádra míchat od generace Zen 6. Vypadá to ale, že již se stávající generací se varianta „c“ jistým způsobem v desktopu objeví. V posledních týdnech se objevují zprávy o vydání APU Phoenix pro desktop a právě s APU Phoenix by se v desktopu mohla objevit i jeho menší varianta Phoenix 2, která se v mobilním světě používá pro energeticky úspornější a / nebo levnější produkty.

• Mikrosnímek APU Phoenix 2 ukazuje jádra Zen 4 a Zen 4c vedle sebe

Zatímco klasický Phoenix disponuje osmi jádry Zen 4, menší Phoenix 2 je vybaven dvěma jádry Zen 4 a čtyřmi jádry Zen 4c. Ta se dostávají ke slovu při vícejádrové zátěži, kdy (u současných mobilních modelů) běží v základu na 3,5GHz taktovací frekvenci. Otázkou zůstává, zda jsou maximální podporované takty vyšší (a lze tedy očekávat, že v energeticky „nesešněrovaném“ desktopu poběží i na trochu vyšších frekvencích), nebo je zhruba 3,5 GHz strop, na který nebude mít vyšší TDP vliv.

Mikrosnímek APU Phoenix 2 s popisky (High Yield)

Ať už půjde o jednu nebo druhou možnost, nastíní nám právě desktopová konfigurace, jaký další potenciál kompaktní jádra mají.